Recenze: Děsivé dědictví / Hereditary

Ťuk ťuk. Kdo tam? Tady mrtvá babička.
 
 
Po smrti svojí matky začne Annie Graham rozplétat záhadná a znepokojující tajemství svých předků. S dalšími a dalšími děsivými událostmi, které se zasahují rodinu Grahamů, odhalují její členové svůj nezvratný osud, který pomalu ničí všechno a všechny. Tak zhruba zní synopse tohoto nového hororu, který vznikl pod taktovkou Ari Astera. Na první pohled i po zhlédnutí traileru, působí snímek a jeho děj docela slibně. Jenže nenechte se zmást, trailer je pouze hodně dobře prostříhaný. Příběh ve skutečnosti postrádá veškerou logiku i pointu.

I když začátek filmu je nadějný a skvěle navozuje mysteriózní hororovou atmosférou a působí tak, že v dalších sto dvaceti minutách bude následovat napínavé a zajímavé rozuzlení, tak pozdější vývoj událostí podkope veškeré naše vyhlídky. Děj sice postupně jaksi graduje, ale konečné rozuzlení má efekt jako když vás pleskne studená ryba po obličeji. Zkrátka nedává smysl, postrádá veškerou pointu a zanechá akorát tak smíšené dojmy. Prvotní návrh děje byl jistě zajímavý, ale to, co z něj v závěru vzešlo, je horor ve více smyslech slova, a to je škoda.

Zamrzí to i kvůli hereckému obsazení. Představitelé hlavních rolí podávají totiž všichni do jednoho velmi kvalitní výkony a dohromady tvoří sehraný ansámbl. V roli hlavní dědičky Annie se objevuje herečka Toni Collette (Šestý smysl, Jak na věc). Ta dává veškeré svoje scény s přehledem a ve zvlášť emocionálních momentech (když se třeba něco děje jejím dětem) opravdu exceluje. Její talent a energie, kterou do své role vložila, je zkrátka v konečném výsledku znát. Její protiváhu, o něco racionálnějšího a klidnějšího manžela Steva, ztvárňuje Gabriel Byrne (Obvyklí podezřelí, Muž se železnou maskou). I jeho stoická postava má však své momenty, ve kterých se už neudrží a upadá do beznaděje a Byrne přechází do různých hereckých poloh plynule a s přehledem. Opět, stejně jako Colette, podává velmi kvalitní výkon a svému hereckému protějšku je rovným partnerem.

Charlie je zvláštní holčička a Shapiro tuto bizarnost a unikátnost dobře podtrhává a činí z ní to správně děsivé hororové dítkoV roli jejich prvorozeného syna se pak představuje Alex Wolff (Den Patriotů, Jumanji: Vítejte v džungli). I ten, podobně jako jeho dospělí kolegové, do svého výkonu dává opravdu dost. Svoji postavu Petera si osvojuje a modeluje podle sebe. To se dá tvrdit i o čtvrté člence rodiny, kterou ztvárňuje šestnáctiletá Milly Shapiro, pro kterou jde o filmový debut. I když má sice, oproti předchozím třem, o něco menší roli, je přesto významná a zanechá na nás značný dopad. Její Charlie je zvláštní holčička a Shapiro tuto bizarnost a unikátnost dobře podtrhává a činí z ní to správně děsivé hororové dítko, ze kterého chvílemi leze husina.

I ostatní hororové aspekty jsou strašidelné, tak jak mají být. Lépe řečeno, veškeré lekací scény a hrůzu nahánějící výjevy jsou kvalitně odvedené. Nejsou to žádné cheap lekačky, ale tvůrci si opravdu dali záležet, aby byli originální a své diváky pořádně a kvalitně vystrašili. Z tohoto hlediska si pro nás opravdu připravili zážitek, na který jen tak nezapomeneme. Některé momenty opravdu nejsou pro slabší duše, ale vzhledem, že jde o horor, tak by se to mělo předpokládat a je to tak tedy správně, nejde o žádnou měkkotu, ale pořádný nářez. Useknutá hlava, podřezaný krk, děsivé zvuky, prostředí zjevně prokletého domu a jiné příšernosti, to vše lze v tomto snímku očekávat. Pro milovníky hororů zkrátka lahůdka.

Dohromady je však Děsivé dědictví poněkud rozporuplným dílem. Nedořečený děj, který v závěru nedává smysl je vyvážený skvělými hereckými výkony a správně děsivými a husí kůži nahánějícími výjevy. Z hororového hlediska tak Děsivé dědictví vychází vlastně na 1, možná 1-, co by úplné filmařské dílo je na tom ovšem podstatně hůř. V závěru totiž špatnému scénáři a režii nepomůže ani kvalitní obsazení, které se opravdu snaží. Zkrátka takhle: máte-li chuť na pořádnou hororovou nálož a chcete se nechat vylekat, tak je Děsivé dědictví tou správnou volbou. Hledáte-li však horor s kvalitním uceleným dějem a zajímavou zápletkou, pak je lepší porozhlédnout se někde jinde.
 
 

Snad si nikdo nevšimne, že jsem se šel zhulit.

Mami, přečti mi tu, o mrtvé babičce.

Já mám hlaaaaaaaaaaaad!!!