Recenze filmů

Recenze: Toman


Zdeněk Toman, Zoltan Toman, Zoltan Goldberg, říkal si všelijak.
 
 
Ale kdo to vlastně byl? Právě to se snaží českým divákům rozkrýt nové dílo Ondřeje Trojana, pro nějž je Toman režisérským návratem na filmová plátna po osmi letech. A návrat je to vskutku významný. Trojan v Tomanovi nabízí záživnou podívanou plnou zajímavých historických faktů. Už jen kvůli těm stojí za to snímek vidět. Je důležité znát historii své vlastní země, a právě rozšíření těchto vědomostí představuje Tomanův příběh, který je protkaný nejrůznějšími dějepisnými detaily. Vždyť je také inspirován skutečností.


Jmenovitě se autoři v čele s Trojanem zaměřují na život a činy skutečné historické osobnosti, kterou je titulní Toman. Ten působil jako šéf československé poválečné zahraniční rozvědky. Za svou dobu významně ovlivnil vývoj v poválečném Československu. Byl nekompromisním obchodníkem, který měl obrovskou moc a jeden zásadní úkol, kterým bylo sehnat peníze, co měly komunistům vyhrát nastávající volby. A peníze on vskutku sehnat uměl. Pro stranu, pro rodinu i něco na okraj pro sebe. A to, jak je sháněl, nemělo žádné morální ani etické hranice, neštítil se zkrátka ničeho. Cena, kterou za to pak na konci zaplatil, byla vysoká. Odkrývá se nám tu tak příběh člověka, o kterém se nikdy nemluvilo.

Je však dobře, že se nyní již o Tomanovi mluví.A proč se o něm nemluvilo? To je po zhlédnutí filmu docela jasné. Je však dobře, že se nyní již o Tomanovi mluví, přeci jenom sehrál v naší historii důležitou roli, i když si toho mnozí nejsou vědomi. Právě to se snaží dokázat i Jiří Macháček v roli ústředního „hrdiny“. I když podává velmi solidní výkon, pořád je poněkud zvláštní ho v takto seriózní roli sledovat. Macháček je známý především jako hudebník a komik, a právě proto mu role úplně nesedí, i když se sebevíc snaží, což je pochvalné. Zkrátka Macháček a jeho image působí rušivě a kazí celkový dojem z celého snímku, do jehož ústřední role bylo možná lepší obsadit nějakého serióznějšího herce, který by to zkrátka takříkajíc lépe „prodal“. Ale to není vina Macháčkova, spíše je tu chyba v režisérském záměru. Ovšem ostatní herci předvedli velice kvalitní výkony, které vynahrazují tento nedostatek. Z plejády jmen stojí jmenovitě za pochvalu Kateřina Winterová coby Tomanova manželka, jejíž výkon nepostrádá emoce, navíc si i opravdu dobře rozumí s Macháčkem a spolu tvoří perfektně nesourodý manželský pár. Dále by se pak neměl opomíjet ani Stanislav Majer, který se zde objevuje jako nechvalně proslulý Rudolf Slánský, významná osobnost poválečného Československa. A Majer tuto jeho důležitost prodává opravdu dobře. Navíc mu dost nahrává i fakt, že se skutečnému Slánskému neuvěřitelně podobá, za což by se mělo pochválit oddělení masek.

To odvedlo na snímku opravdu značný kus práce. Stejně jako kostýmní oddělení. Ti pro Tomana vytvořili dobově autentické kostýmy a masky, čímž vytvořili realisticky vzhlížející postavy. Když jsou pak na konci filmu v závěrečných titulcích ukázány fotografie herců po boku fotografií skutečných postav, které zde ztvárnili, lze vidět, že si v maskérnách dali záležet, aby se představitelé podobali co nejvěrněji originálům. S čímž si jistě dali značný kus práce vzhledem k tomu, že se ve filmu objevuje, podle slov Trojana, něco kolem 70 postav. A to je opravdu dost.

Až příliš, dalo by se říci. Ohromný počet vedlejších postav je zde opravdu na škodu. Je těžké se v té změti jmen zorientovat a je složité s nimi udržet tempo. A nepomáhá ani fakt, že u každé významnější postavy je při jejím uvedení na plátna připsána poznámka s jejím jménem a funkcí (zda je to ministr ten a ten, a podobně). Po krátké době a několika dalších postavách stejně zapomeneme, o koho šlo (pokud to není Masaryk nebo Beneš). Tím se stává snímek pro diváka poněkud nepřehledným. A to nejen kvůli mohutnému počtu postav, ale i poněkud rozsáhlému příběhu, který občas nebere konce. Sto čtyřicet minut dlouhá stopáž je opravdu dost, zvlášť když se děj chvílemi vleče a postrádá rychlejší spád. V závěru jsme pak přesyceni fakty, a i když je nám nabídnut vskutku pozoruhodný příběh, odneseme si z něj bohužel méně, než bychom měli.

Toman je tak v závěru poněkud problematickým dílem. Na jedné straně nám Trojan a spol. představují zajímavý snímek o skutečné postavě, která hrála významnou roli v poválečné ČSR. Pochvalné jsou i kvalitní herecké výkony a profesionálně odvedená maskérská a kostýmní práce. Na straně druhé je však děj příliš obsáhlý a snadno se v něm ztrácíme, stejně jako v nepřehledně velkém počtu postav. A je to škoda, protože Tomanův příběh jistě stojí za to poznat.
 
 

Ségra, dáš mi prosím cígo?


 
 

Doutník je ale lepší, nemám pravdu Rudo?


 
 

Dovoluji si s vámi nesouhlasit pánové.


 
 

Toman

Shrnutí

Toman je tak v závěru poněkud problematickým dílem. Na jedné straně nám Trojan a spol. představují zajímavý snímek o skutečné postavě, která hrála významnou roli v poválečné ČSR. Pochvalné jsou i kvalitní herecké výkony a profesionálně odvedená maskérská a kostýmní práce. Na straně druhé je však děj příliš obsáhlý a snadno se v něm ztrácíme, stejně jako v nepřehledně velkém počtu postav. A je to škoda, protože Tomanův příběh jistě stojí za to poznat.

Hodnocení 70%
Hodnocení čtenářů
90 % dle 2 čtenářů
90

Komentovat

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *