Každodenní boj o přežití.
Tak se dát popsat život lidí z Kibery, malého města uprostřed africké Keni. Obyvatelé tu žijí ve slumu a chudobně. Kromě četných nemocí, kdy mezi nejrozšířenější patří AIDS, jim život ztěžují špatné hygienické podmínky, nedostatek vody, nedostatek pracovních míst a mimo jiné i celková politická situace v zemi.
Předvádí Kiberu syrovou a bez přikreslování, zkrátka takovou, jaká je.Právě sem nás zavádí nový dokument Martina Páva. Ten nám předvádí Kiberu syrovou a bez přikreslování, zkrátka takovou, jaká je. Na celkovém zážitku dodává i fakt, že se natáčení odehrává v náladě nadcházejících loňských voleb. Kdo hlouběji sleduje zahraniční politiku, tak jistě tuší, jak celý příběh dopadne. Pro neznalé je to naopak napínavá podívaná. Nutno tedy podotknout, že tvůrci zvolili zajímavý příběh, skrz který se nám divákům snaží přiblížit osud Kibery a tamějších obyvatel.
A právě tímto dějem provádí mladý a nadějný keňský fotograf Don. Jako vypravěč nás zavádí do různých zákoutí Kibery a skrz něj se setkáváme s různými zajímavými jedinci, kteří se zde nacházejí. Každá z těchto představených postav je něčím významná a krásně dokresluje celkový obrázek. Ať už jde o mladou učitelku Bentu, která jako jediná, i přes onemocnění AIDS, dává zdejší mládeži aspoň nějaké vzdělání; starou vdovu, která založila spolek pro ostatní vdovy a dává jim tak naději v lepší zítřky; boxera Tankera, co učí zdejší mládež boxu a jiným sportům, či umělce ze skupiny Maasai Mbili, každý z nich má své postavení v budování lepší Kibery. Všichni z nich, spolu s vypravěčem Donem, představují jakousi naději pro toto, chudobou zdevastované, město.
To se snaží Páv ve svém dokumentu ukázat. A převážnou většinu času se mu to velmi dobře daří. Silné momenty převažují nad těmi slabšími. Najdeme tu opravdu velkou část chvilek, které dojmou či v nás zanechají opravdu velký dojem.
Tomu napomáhá i skvěle odvedená práce kameramana. Ten předvádí nevšední záběry a pod direkcí režiséra je správně naváděn natočit to podstatné, ale i kdejaké zajímavosti. Co svědčí o profesionalitě kameramana, ale i ostatních tvůrců, je především to, jak pohodlně a nenuceně se díky nim cítí obyčejní lidé před kamerou. Své příběhy vyprávějí odevzdaně a bez ostychu, čímž snadno upoutají pozornost diváka.
Co také upoutá je velmi originální hudební doprovod, který se prolíná snímkem. Skladby, mezi které patří hlavně autentické tamní písně, skvěle dokreslují celkovou atmosféru příběhu. Nejvýraznější je hudba na začátku a na konci filmu, která na jedné straně působí jako silný bod odrazu a prvek, co zkrátka vtáhne do příběhu, a na druhé jako působivé zakončení celé podívané, které v nás ještě zanechá nádech zdejší kultury.
Martin Páv spolu se svými africkými kolegy z Keni vytvořil poutavou podívanou, která je zkrátka kvalitně odvedená po všech stránkách. Ať už jde o celkový sociálně-politický námět (a podnět), či zajímavé a sympatické hrdiny a postavy, které mají ději co nabídnout, skvělou kameramanskou práci, nebo poutavý hudební doprovod. Opravdu se není čemu divit, že tento dokument získal cenu diváka na festivalu v Jihlavě. Příběh Kibery je určitě ten, který byl měl být viděn a slyšen.
Najít kulku na zemi je tu běžná věc.
Silné nepokoje v souvislosti loňskými volbami si v Kibeře vyžádaly četné oběti.
„Keep peace alive“ čili „nechte mír na živu“ je jedno z hlavních hesel zdejších obyvatel.
Kibera: Příběh slumu
Martin Páv spolu se svými africkými kolegy z Keni vytvořil poutavou podívanou, která je zkrátka kvalitně odvedená po všech stránkách. Ať už jde o celkový sociálně-politický námět (a podnět), či zajímavé a sympatické hrdiny a postavy, které mají ději co nabídnout, skvělou kameramanskou práci, nebo poutavý hudební doprovod. Opravdu se není čemu divit, že tento dokument získal cenu diváka na festivalu v Jihlavě. Příběh Kibery je určitě ten, který byl měl být viděn a slyšen.
- Hodnocení