Recenze: Narušitel

Sledovat Narušitele občas bolí, bohužel ne kvůli dramatu v příběhu.
 
 
Po krátké době další český film, který se věnuje skutečným událostem a osobnostem minulého století. Po proklamovaném Zlatém podrazu do kin přichází příběh socialistického vojenského pilota Vladislava Baldy, jehož se zhostil Baldův teprve osmnáctiletý vnuk David Balda. Ten ale není žádným nezkušeným začátečníkem, na svém kontě má už dramata Pomsta a Nevinná krutost.


Měli jsme tu komedie z vojenského prostředí socialistického Československa, ale vážný žánr a příběhy tehdejších pilotů jsou přeci jen něčím jiným než Černí baroni. Parta chlapců se v dětství upne k myšlence býti piloty, a pod vedením vojenského letce Zdeňka (Jiří Dvořák) si svůj sen všichni splní. Nejvíce ke Zdeňkovi přilne Láďa (Pavel Neškudla), který s ním později vytvoří letecké duo v armádě. Jenže doba je taková, jaká je a zapřisáhlý antikomunista Láďa se musí vypořádat s nástrahami StB tak, aby mohl i nadále zůstat v oblacích. A když už to dál nejde, možná se i on stane “narušitelem”.

Je třeba režiséra, a zároveň i scenáristu a kameramana Davida Baldu pochválit za odvahu pustit se do nelehkého tématu.Je třeba režiséra, a zároveň i scenáristu a kameramana Davida Baldu pochválit za odvahu pustit se do nelehkého tématu, které mohl on sám zpracovat pouze na základě vyprávění a rešerší. Určitě se mu příběhem povedlo nadchnout herce, protože ve snímku se objevují současná herecká esa. Těm kraluje Jiří Dvořák v roli Zdeňka, dále ho pak doplnili Stanislav Zindulka, Petr Kostka nebo Veronika Arichteva.

Sledujeme záběry z kokpitu letadla, a ty doprovází hlasitá zpěvavá znělka filmu, která je bohužel u tohoto žánru těžce otravná. Jisté je, že se tvůrci snažili s diváky vidět krásu létání a idylku života nad zemí, na které se dějí jen samé špatné věci. Ale ta hudba! Častěji máme pocit, že než u vážného filmu sedíme u nedělní Toulavé kamery. Ne že by scény s létáním neosvěžovaly žánr, ale je jich v Narušiteli prostě příliš a rozjařené tváře pilotů s doprovodem juchavé písně jednoduše narušují děj.

Ten ovšem film velmi často ztrácí. První škoda je, že Balda zvolil kompozici vyprávění příběhu dědečka svému vnukovi. Je to prvoplánové a místy film působí až trapně. Další skutečností je pak to, že příběh sám o sobě je sice silný dost, ale je převyprávěný takovým způsobem, že chybí vyvrcholení. Protože když na ten zamýšlený vrchol opravdu dojde, sledujeme scénu extrémně přitaženou za vlasy, ve které se hlavní padouch chvástá tak, jak to jen hlavní padouši umí. Navíc je do žánru přimíchaná detektivka a záhadná smrt bývalého pilota RAF, kterou se hlavní postavy snaží nebo spíš nesnaží moc řešit. Prostě guláš a přes nadějné avízo k filmu se Narušitel nemůže rovnat ani se zmíněným Zlatým podrazem, natož pak s takovým kalibrem typu Ve Stínu.

Narušitel vypadá nejprve velmi slibně, ale děj se postupně rozmělní do tolika věcí, že se těžko sleduje režisérova myšlenka. Chtěl opěvovat létání a dovednosti leteckých pilotů? Nebo se snažil znovu poukázat na špatnosti, které se tu ve druhé polovině minulého století děly? Nebo se pokusil, tak jak napovídá synopse, soustředit vyvrcholení své kompozice do pokusu o zoufalý útěk hlavní postavy? Přestože je za snímkem patrná práce a snaha o slušnou rekonstrukci skutečnosti, chybí Narušiteli vyspělost a napětí. Během promítání i po něm nám v hlavě běží myšlenky na laciné detektivky a kýčovité příběhy, čemuž kromě jiného hodně napomáhá i zvolená hudba. Je nutné se opakovat, u českého filmu poslední doby se objevuje potenciál, který ale zůstává doposud nenaplněn.
 
 

Létám si létám, jako v pohádce

 
 

Tvoje babička dělá vážně hnusné kafe

 
 

Cestou necestou, polem nepolem


 
 

45%

Narušitel

Narušitel vypadá nejprve velmi slibně, ale děj se postupně rozmělní do tolika věcí, že se těžko sleduje režisérova myšlenka. Chtěl opěvovat létání a dovednosti leteckých pilotů? Nebo se snažil znovu poukázat na špatnosti, které se tu ve druhé polovině minulého století děly? Nebo se pokusil, tak jak napovídá synopse, soustředit vyvrcholení své kompozice do pokusu o zoufalý útěk hlavní postavy? Přestože je za snímkem patrná práce a snaha o slušnou rekonstrukci skutečnosti, chybí Narušiteli vyspělost a napětí. Během promítání i po něm nám v hlavě běží myšlenky na laciné detektivky a kýčovité příběhy, čemuž kromě jiného hodně napomáhá i zvolená hudba. Je nutné se opakovat, u českého filmu poslední doby se objevuje potenciál, který ale zůstává doposud nenaplněn.

  • Hodnocení

Tyto stránky využivají cookies, aby mohly nabídnout relevantní informace pro vás. Dalším setrváním s tímto souhlasíte, máte však možnost cookies zakázat. Přijmout Více informací