[singlepic id=2914 w=200 h=200 float=left] Dobrou obsesi!
Chcete, aby vám pochoutky z francouzské kuchyně připravil zkušený, ale životem vyčerpaný Alexander Lagarde (Jean Reno), nebo mladý, energický a vtíravý Jacky Bonnot (Michaël Youn)? Mistr a jeho obdivovatel si mohou vzájemně značně pomoci v práci, ale oba mají také nelehký osobní život, na nějž jsou recepty vzácnější a příprava hektičtější.
Daniel Cohen servíruje komedii hodně ve stylu 60. let v tom dobrém (snaha o čistou legraci, milé a nekomplikované postavy) i špatném (primitivní děj). Kuchařská „studiovka“ na dnešní dobu odkazuje snad jen počítačem a ke konci motivem molekulární kuchyně. Stoprocentně se tak na chvilku uvolníte, ale nevyplatí se vám těšit na nějaké překvapení. Sled událostí je pozoruhodně předem odhadnutelný a konflikty jsou pokaždé snadno zažehnány.
Místo přemýšlení musíte prostě vychutnávat jednoduché fórky v naštěstí víc než dostatečném množství. Ne, že by se to vždy dařilo vkusně… Například scéna, kdy Lagard a Bonnot navštíví restauraci v převlečení za japonský pár, upadá postupně do stále větší trapnosti. Nenáročná zábava stojí a padá s postavou Jackyho Bonnota, úžasně obsedantního fanouška kuchařského umění. Reno je kouzelný, ale ve filmu dostal především vývoj „roztékajícího rampouchu“.
K pohodlnému úniku a lehkému rozveselení vám kuchařské duo dopomůže snadno. Nezbývá, než od něj moc nečekat.
Pořád slyší hlasy přísad…
[singlepic id=2917 w=400 h=300 float=center]
„Co tím myslíte, že nejsem jediný hrdina?!“
[singlepic id=2920 w=400 h=300 float=center]
„Už jste slyšel o potřebných kuchařích bez domova?“
[singlepic id=2921 w=400 h=300 float=center]
Místo přemýšlení musíte prostě vychutnávat jednoduché fórky v naštěstí víc než dostatečném množství. Ne, že by se to vždy dařilo vkusně…