[singlepic id=2929 w=200 h=200 float=left]Mlaďoch a oceán aneb Piscinův tygr.
Ať už obdivujete obraz, nebo hloubavou myšlenku, nově ztvárněný příběh knihy od Yanna Martela vás přinejmenším zaujme. Adaptovat dílo, v němž jde víc o poselství než o příběh, si žádá filmaře nejen kvalitní, ale především velice zkušené a taky statečné. Režisér Ang Lee má vzhledem k různorodé tvorbě zjevně mysl otevřenou a nezvyklým nápadům se nevyhýbá.
Pokud v něčem mohou filmy obecně překonat literaturu, pak je to jejich výprava. Úplně jiný režisér, Peter Greenaway, vyznává filosofii, že kinematografie by se měla vyprostit z pout scénáře a rozvíjet svou obrazovou část. V případě původně knižních titulů nám to někdy může vzít naše vlastní představy, ale jindy je to může naopak doplnit a to bude patrně největší síla Pí a jeho života ve filmu. Hned na začátku nás vítá ZOO plná nádherných zvířat a od chvíle, kdy Pí (Suraj Sharma) prožije námořní katastrofu a skončí na záchranném člunu, začíná novodobá epická odysea. Ani ne tak proto, že bychom navštívili tucet exotických míst, ale protože scenérie oceánu, hrdinovy představy a záběry úžasné přírody stačí jednomu člověku a jeho nebezpečnému zvířecímu souputníkovi jako svět sám pro sebe. 3D k němu slouží jako určité pozlátko, ovšem bez něj by se obraz při rozměrech plátna obešel.
Co se týče své nové tváře, je Martelův výtvor snadno popsatelný a sotva se mu dá něco vytknout. Je ovšem trochu nesnadné předvídat, jak moc může člověk přijmout myšlenky knihy převedené do jednoduchého, na začátku možná až slabého scénáře. Předloha nemá příliš standardní děj a bez obalu předkládá hrdinovo poněkud strohé putování mezi světovými náboženstvími. Zpochybnění tohoto životního stylu je omezeno na ty nejjednodušší skeptické poznámky. Na druhou stranu, možná, že právě „jednoduchost“ je jedním z nejdůležitějších předpokladů, abyste přistoupili na hru spisovatelových úvah – pohled na aktivně duchovně pátrající dítě, prostá víra a vztah se zvířaty, které mohou představovat jednodušší části nás samotných. Jako u jiných obdob podobných vyprávění zde v zásadě posloucháme o standardním duchovním putování, jež končí zajímavou konfrontací s okolním světem na konci. Na každý pád není jisté, do jaké míry se váš vlastní skepticismus popere s nabízenou spiritualitou. I když v rámci snímku jsou idey představeny řemeslně dobře, osobně mi připadalo, že pointa není tak silná nebo tak chytrá, jak se o to snaží.
Je marné například očekávat, že by někdo změnil Tracyho tygra na celovečerní thriller (proboha, doufám, že tohle nečte nějaký hollywoodský producent), tak i zde dostaneme přinejlepším trochu komedie, hodně magického realismu a především přehršel emocionálního dobrodružství. Knize Life of Pi se dostalo nejdůstojnější adaptace, jaká jen byla možná.
„Jsem maháradža světa!“
[singlepic id=2932 w=400 h=320 float=center]
„Bojím se, že tygr Richard Parker se před zajetím jmenoval Šér Chán.“
[singlepic id=2931 w=400 h=300 float=center]
Robinson nevěděl, jak to má lehký.
[singlepic id=2933 w=400 h=300 float=center]
Je marné například očekávat, že by někdo změnil Tracyho tygra na celovečerní thriller (proboha, doufám, že tohle nečte nějaký hollywoodský producent), tak i zde dostaneme přinejlepším trochu komedie, hodně magického realismu a především přehršel emocionálního dobrodružství. Knize Life of Pi se dostalo nejdůstojnější adaptace, jaká jen byla možná.