Recenze filmů

Na dřeň / De rouille et d’os – recenze


Musí nás život zranit, abychom se umoudřili?

 

Lekce o zodpovědnosti a pomoci potřebným bližním můžou pochopitelně ve všech uměleckých útvarech vyznít jako těžkopádné kázání. Něco, jako když člověk píše recenzi na film a snaží se za každou cenu vypadat chytře nebo o tom žertuje, aby se cítil být vtipnějším. Jaquas Audiard inspirovaný povídkami Craiga Davidsona dokázal díkybohu spojit životní ponaučení s novým romantickým příběhem. Těch speciálních už máme nepřeberně, co říkáte. Postižené děti v Až vyjde měsíc, postižené dospělé v Terapii láskou… A to nemluvím o všech těch paranormálních romancích. Jako kdyby ta „běžná“ láska nebyla sama často neskutečně složitá… Se svými dramatickými událostmi je vztah Aliho (Matthias Schoenaerts) se Stéphanie (Marion Cotillard) také neobvyklý, ale zároveň nejbližší představitelné realitě. Především v poslední době je život nešetří a ještě se v jejich komplikacích musí plácat Aliho syn Sam (Armand Verdure).

Ne, že by pár šlo jenom litovat. Zvlášť Ali není kdovíjaký inteligent nebo sympaťák, nýbrž především vášnivý zápasník zakládající si na svém fyzičnu (v němž naopak ztrácí Stéphanie) a na jeho rozhodnutích přitom závisí hned několik potřebných osob. Takže můžeme očekávat běžnou výstavbu s katastrofami hned v úvodu, stagnací životní situace po většinu děje a sérii jiných kritických okamžiků, které situaci, ač se to zprvu nezdá, nakonec napraví.

Filmu prospívají přitažlivá prostředí, v nichž se odehrává, ale hlavně neobvyklá situace, která je přitom ve skutečnosti dobře představitelná a postavy „z lidu“ jsou pořád hodně specifické a pamětihodné. Pokud jde o to, co se jim přihodí, většinou jde o varianty boje s extrémním neštěstím, a jak nám v něm pomáhají jednoduché změny osobních postojů a soustředění se na ty, s nimiž jsme spojeni povinností nebo vzájemnou důvěrou. Bez laciné zábavy, ale ne bez náboje v příběhu.
 
 

Co by za to mnoho rozvedených otců dalo…


 
 

Reputace kosatek získaná díky Willymu může významně utrpět.


 
 

Kdo si tak nevsadí na hlavní postavu…


 
 

Shrnutí

Filmu prospívají přitažlivá prostředí, v nichž se odehrává, ale hlavně neobvyklá situace, která je přitom ve skutečnosti dobře představitelná a postavy "z lidu" jsou pořád hodně specifické a pamětihodné. Pokud jde o to, co se jim přihodí, většinou jde o varianty boje s extrémním neštěstím, a jak nám v něm pomáhají jednoduché změny osobních postojů a soustředění se na ty, s nimiž jsme spojeni povinností nebo vzájemnou důvěrou. Bez laciné zábavy, ale ne bez náboje v příběhu.

Hodnocení 80%
Hodnocení čtenářů
0 % dle 0 čtenářů
0

Napsat komentář