Recenze filmů

Temné nebe / Dark Skies – recenze


V nejbližších dnech očekáváme výskyt mimozemšťanů, ojediněle únosy a výkyvy magnetického pole.

 

Název odkazující nikoliv na zvýšenou oblačnost, nýbrž na hrozbu ze strany vesmířanů, možná některým připomene starý seriál s podobnou tématikou a nejednalo by se o nejhorší přirovnání. Bohužel, v realitě je úplně neproveditelné. Tady nebudeme řešit, kdo zabil Kennedyho a Oswalda. Opět se do středu pozornosti dostane nukleární (a přitom neozářená) rodina vybraná zlovolnými silami k šikanování.

Se skutečně solidními horory má Temné nebe společnou schopnost gradovat mysteriózní ovzduší, jehož houstnutí filmové postavy mate a v obecenstvu probouzí zvědavost. Kdopak to tu straší? Citát Arthura C. Clarka hned před začátkem filmu to prozrazuje – slézají se nám tu ufouni. Nikoliv ti nejhrůzostrašnější s žíravinou místo krve, ale sofistikovaní šedivci, jejichž domov je někdy kladen do okolí hvězdy Zeta Reticuli. Tihle panáčkové jsou trochu v nevýhodě oproti svým kolegům jako duchové, upíři nebo zombie. Sami o sobě nejsou ani tak děsiví, jako spíš záhadní. Pokud se ocitnou přímo na scéně ve své stínové formě, nezáleží na tom, jestli se díváme na démona, či na bytosti z jiné planety.

Větším problémem je vůbec to, co dělají. Fenomén mimozemských únosů a experimentů byl v kultuře  minulých dekád využíván až příliš. Nejvýrazněji jej zprofanovaly Akta X a ehmmm, Temné nebe. Znovuoživování staré látky mimozemskou činnost nijak nově neobohacuje ani nevysvětluje a hlavně, působení jejich přítomnosti na lidskou rodinku je neúmyslně komické. Když se rodiče, děti a jejich okolí dostanou pod nevysvětlitelnou kontrolu, nejspíš si představíte chechtající se bratry Wayensovi připravující pokračování Pár nenormálních aktivit. Nepotřebujeme jej, ani další Scary Movie, komedii hrající si na horor máme rovnou tady!

Průměrný až podprůměrný strašidelný snímek občas zachrání jeho závěr a i ten je v tomto případě přinejlepším polovičatý. Zápas s několika vetřelci je víceméně dechberoucí a do něj vložená halucinace skutečně navozuje ten pořádně nepříjemný a tudíž silný druh tajemna. Ovšem konečná pointa se skládá ze dvou částí a ani jedna z nich není překvapivá.

Se Sinisterem od stejného producenta bych Temné nebe mohl srovnat, pokud jde o vzhled, ale v žádném případě ne skrz jeho provedení.
 
 

Tento retikulínský vzkaz znamená: „My jsme vám postavili pyramidy“.


 
 

Agent Mulder by projevil větší nadšení.


 
 

Ptactvo skolil duch Alfreda Hitchcocka.


 
 

Shrnutí

Průměrný až podprůměrný strašidelný snímek občas zachrání jeho závěr a i ten je v tomto případě přinejlepším polovičatý. Zápas s několika vetřelci je víceméně dechberoucí a do něj vložená halucinace skutečně navozuje ten pořádně nepříjemný a tudíž silný druh tajemna. Ovšem konečná pointa se skládá ze dvou částí a ani jedna z nich není překvapivá.

Hodnocení 40%
Hodnocení čtenářů
68 % dle 1 čtenářů
68

Napsat komentář