Colette – recenze

Láska může být jako diamant.

 

Pokud jste si mysleli, že filmaři tématiku koncentračních táborů vytěžili až na samé dno, jste na omylu. Režisér Milan Cieslar natočil romantické drama Colette na motivy stejnojmenné novely Arnošta Lustiga. Tentokrát se ale na tábor smrti podíváme trochu jinýma očima. Místo smutku, utrpení a týrání se stane svědkem křehké lásky mezi dvěma vězni.

Do Osvětimi přijíždí transport z Belgie a s ním i nádherná Židovka Colette (Clémence Thioly). Do ní se na první pohled zakoukají dva osudoví muži. Jedním z nich je vězeň Vili (Jiří Mádl), který je pro Colette ochoten riskovat i vlastní život. Druhým je krutý důstojník SS Weisacker (Eric Bouwer), jež v ní vidí pouze sexuální hračku. Co myslíte, vyhraje láska Colette a Viliho nad nepřízní osudu nebo je život v koncentračním táboře zlomí a sebere jim chuť žít?

Pokud vám na českých filmech vadí (kromě jiného) nepříliš velké rozpočty, které se odráží na propracovanosti kostýmů, dekorací, rekvizit a výpravy vůbec, budete z Colette nadšeni. Velkolepých 96 milionů korun se na této stránce filmu opravdu pozitivně podepsalo. Navíc ve spolupráci s UPP vznikly opravdu povedené záběry nejen na rozsáhlý táborový komplex.

Unavují-li vás stále opakující se tváře, potěší vás převážně česko-slovenské obsazení.Unavují-li vás stále opakující se tváře, potěší vás převážně česko-slovenské obsazení. Minimálně za zmínku bezesporu stojí například Andrej Hryc, který ztvárnil postavu kápa Fritze či jeho ženské kolegyně, jež si zahrály Helena Dvořáková a Zuzana Mauréry. Slovenská herečka Mauréry je tu opravdu k nepoznání.

Snímek se většinu času odehrává v dobách 2. světové války, ale párkrát nás zavede i do New Yorku sedmdesátých let 20. století, kde se setkáváme s o 30 let starší Colette (Barbora Kodetová) a Vilim (Dan Brown). Je velkým štěstím, že drtivá část příběhu popisuje osudy lidí v Osvětimi. Thioly a Mádl totiž ztvárňují zamilovaný mladý, ale vystrašený pár téměř dokonale. Zato jejich starší já jsou prkenná a nesympatická. Nepovedený český dabing Erica Bouwera je snad pouhý omyl nebo nevkusný vtip. Je jasné, že nějaká dohra v „budoucnosti“ je očekávaná, ale díky ní vyznívá celé vyprávění trochu zmateně, násilně a zanechává na jazyku lehkou pachuť. Velká škoda, protože část odehrávající se v Osvětimi je na české poměry opravdu povedená a zprostředkuje nám několik neuvěřitelných desítek minut strávených uprostřed hrůzy.

Příjezd do Osvětimi startuje neustálý kolotoč utrpení a ponižování.

Co myslíte, na jaké delikatese si Vili pochutnává?

Neuposlechnout důstojníka SS Weisackera se nevyplácí.

0%

Je jasné, že nějaká dohra v „budoucnosti“ je očekávaná, ale díky ní vyznívá celé vyprávění trochu zmateně, násilně a zanechává na jazyku lehkou pachuť. Velká škoda, protože část odehrávající se v Osvětimi je na české poměry opravdu povedená a zprostředkuje nám několik neuvěřitelných desítek minut strávených uprostřed hrůzy.

Tyto stránky využivají cookies, aby mohly nabídnout relevantní informace pro vás. Dalším setrváním s tímto souhlasíte, máte však možnost cookies zakázat. Přijmout Více informací