Křest knihy Kde je zakopán pes by si vychutnali i všichni pejsci

krest_kde_je_zakopan_pes_foto_02Pavel Kohout podepisoval nové vydání knihy Kde je zakopán pes levou rukou.

Na pultech knihkupectví se objevilo nové a ilustrované vydání knihy Kde je zakopán pes. Publikace sice poprvé vyšla již roku 1985, ale až nyní nabízí mnohem autentičtější zážitek, protože smyšlená jména byla nahrazena těmi pravými. Navíc je dobrodružný a romantický román obohacen spoustou fotografií, které autor osobně pořídil pomocí Polaroidu.

Slavnostní křest nového vydání Kde je zakopán pes, jenž se konal v Paláci knih na Václavském náměstí, proběhl pod bedlivým dohledem mnoha autorových fanoušků a přátel, kteří se těšili nejen na osobní setkání s Pavlem Kohoutem, ale toužili i po jeho autogramu. Spisovatel i přes úraz ruky román ochotně podepisoval. Před samotnou autogramiádou se ale přiznal, že den před akcí trénoval podepisování levou rukou.

To ale nebyla jediná zajímavost, která slavnostní akt doprovázela. Zlatavý šumivý mok se sice ve sklenkách zaleskl, ale knihu nezkropil. Křtilo se totiž naprosto originálně a vzhledem k titulu i stylově, a to psími granulemi.

Anotace knihy Kde je zakopán pes:

Dobrodružný román a kriminální román – tak by mohl nezasvěcený kritik označit obě střídající se roviny této knihy. Jde však o téměř autentické vylíčení nejdramatičtějšího úseku života spisovatele Pavla Kohouta, volně navazující na jeho předchozí dílo Z deníku kontrarevolucionáře.
Tentokrát jde o léta mezi intervencí Varšavského paktu v srpnu 1968 a 4. říjnem 1979 – tehdy byl autor spolu se svou ženou Jelenou násilně odsunut do Rakouska. Románový prvek je pouze v tom, že skutečný příběh skupiny zakázaných spisovatelů, jejich přátel i jejich protivníků je vyprávěn drsnosrstému jezevčíku Edisonovi, který se stal bizarní obětí státního teroru.
Když kniha v roce 1985 vznikala, patřila představa, že pronásledovaní psanci budou za několik málo let řídit stát, do říše snů; tím zajímavější je soukromý pohled na některé protagonisty.
V současném vydání byla doplněna pravá jména osob, které tenkrát neměly být vystaveny pronásledování, a připojena řada fotografií pořízených autorem pomocí Polaroidu. Nejčastějším motivem je druhé zvíře v jeho tehdejší domácnosti – andulák Valtrr, který s oblibou spočíval na hlavách předních disidentů. Toto vydání autor znovu přečetl a jazykově upravil.

Jak to na akci vypadalo, si můžete prohlédnout i ve fotogalerii na našem Facebook profilu.

Tyto stránky využivají cookies, aby mohly nabídnout relevantní informace pro vás. Dalším setrváním s tímto souhlasíte, máte však možnost cookies zakázat. Přijmout Více informací