Zdeněk Troška hovoří o natáčení rodinné komedie Strašidla

Červený koberec - filmy, kino, zábava, foto: www.cervenykoberec.cz„Když jsou kolem vás rekvizity a zámecký nábytek, tak je to takové hezčí a noblesní.“

Již za týden vstupuje do kin nová rodinná komedie Strašidla režiséra Zdeňka Trošky, který má na kontě pohádky, jako jsou O princezně Jasněnce a létajícím ševci, Princezna ze mlejna, Z pekla štěstí či Čertova nevěsta. Tentokrát budeme svědky střetu pohádkových bytostí s každodenní lidskou rutinou. V pohádkových i lidských rolích se představí Bronislav Kotiš, Tereza Kostková, Jiří Dvořák, Vladimír Polívka, Carmen Mayerová, Sara Sandeva, Tereza Bebarová, Matěj Hádek, Karel Dobrý, Anna Polívková, Petr Nárožný a mnozí další. Jak vlastně Stašidla vznikly, kde se natáčelo a co všechno museli herci podstoupit, nám v krátkém rozhovoru prozradil sám režisér Zdeněk Troška.

 

Červený koberec: Mohl byste nám přiblížit, kudy vedla Vaše cesta k projektu Strašidla?

Zdeněk Troška: Pan Jiří Kos mi jednoho krásného lednového dne poslal svůj námět, svůj scénář. Že má rád moje filmy, a kdyby se mi to líbilo, tak by mi to rád nějakým způsobem věnoval. Přečetl jsem si to a byl to materiál na seriál. Bylo tam všechno možné. Zaujalo mě to, ale řekl jsem mu, že se to musí vyčistit, protože je tam mnoho motivů. A domluvili jsme se.

Červený koberec - filmy, kino, zábava, foto: www.cervenykoberec.czČervený koberec: Když jste si scénář ke Strašidlům poprvé přečetl, co Vás na něm nejvíce zaujalo?

Zdeněk Troška: Že to má takovou lehounkou úsměvnou rovinu, která si myslím, je taková oddychová, pohodová. Divák, který si sedne k televizi nebo půjde do kina, se potěší, pobaví a uvidí krásné lidi, krásné dekorace a kostýmy.

Červený koberec: O čem Strašidla jsou?

Zdeněk Troška: Je to úsměvný příběh ze současnosti, v ranku takových těch filmů, jako byly Jak utopit doktora Mráčka nebo Saxana atd., kdy v podstatě vstupuje svět strašidel do světa lidí. Je tady rodina strašidel, která nemá kde strašit a nastěhovala se do opuštěného domu na konci městečka. Přijde tam mladý úředník a ten jim řekne, že se tam nemohou jen tak nastěhovat, že je to majetek města a musí platit nájem. Rodina mu ale samozřejmě nerozumí. Jsou tam dvě čarodějnice, vodník, hejkal a jejich děti a víla. Úředník, kterého hraje Vladimír Polívka se do krásné víly (Sara Sandeva) zamiluje a pomáhá jim začlenit se do lidské společnosti, do pracovního procesu.

Červený koberec - filmy, kino, zábava, foto: www.cervenykoberec.czČervený koberec: Bylo těžké hledat interiéry, kde se film Strašidla natáčel? Například strašidelný dům vypadá opravdu nádherně.

Zdeněk Troška: Je to pravda, je to těžké. Hledali jsme jak exteriér, tak interiér staré vily, pokud možno kolem Prahy, abychom nemuseli jezdit kraj světa. Někdo nám řekl, že je zajímavý prostor, který se používá k nejrůznějším účelům v bývalém cukrovaru v městečku Toušeň. Jeli jsme se tam podívat a moc se nám to zalíbilo. Je to velký prostor, kde je dost místa i na kameru, jízdy a odstupy. Předtím jsme natáčeli na zámku Líšno.

Červený koberec: Strašidla jsou pohádkový rodinný film, kde je k vidění mnoho kostýmů. Točíte raději takto stylizované filmy nebo dáváte přednost natáčení, kde jsou herci prakticky v civilním oblečení?

Červený koberec - filmy, kino, zábava, foto: www.cervenykoberec.czZdeněk Troška: Záleží na tom, co vyprávíte. Mě je to jedno. Já to ani nerozlišuji. Samozřejmě, když máte pohádku nebo podobně kostýmní záležitost, tak je to hezčí, než když proháníte báby v zástěrách po vsi. Když jsou kolem vás rekvizity a zámecký nábytek, tak je to takové hezčí a noblesní. A když máte takového kameramana, jako je Martin Duba, který umí čarovat se světlem, tak je to potom radost se na ty obrázky dívat. Je to film a snažíme se, aby to opravdu byl film. Ne taková ta, bohužel už dneska, dokumentární televizní macha, která vstupuje i do hraných filmů a to se mi vůbec nelíbí.

Červený koberec: Která scéna Vám nejvíce utkvěla v paměti?

Zdeněk Troška: Byly to scény, které nemusely být pro herce zrovna příjemné, protože padali nebo jsme je máchali ve vodě. Je tu vodník a ten topil lidi. Vystupuje nebo zalézá do jezera. V září, začátkem října pan Dvořák, Jiřík byl velice statečný, protože se potápěl a vycházel z bazénu s ledovou vodou. Měli jsme strach, aby nám neonemocněl, ale naštěstí všechno dobře dopadlo.

Červený koberec: Byl jste rád, že jste mohl po letech opět natočit pohádku, které jsou u diváků velmi oblíbené?

Zdeněk Troška: Určitě. Je to radost, když tu radost můžete předávat dál.

Jak to na natáčení filmu Strašidla vypadalo, si můžete prohlédnout i ve fotogalerii na našem Facebook profilu.

Tyto stránky využivají cookies, aby mohly nabídnout relevantní informace pro vás. Dalším setrváním s tímto souhlasíte, máte však možnost cookies zakázat. Přijmout Více informací