Recenze filmů

Masaryk – recenze


„Masaryk jiný než v médiích. Odidealizovaný a osamělý.“
 
 
 
Blíží se výročí úmrtí Jana Masaryka a s ním přichází do kin nové česko-slovenské drama Masaryk, jehož scénář vznikal v průběhu pěti let. O velkém zájmu o film svědčí jak množství českých kin, které si objednalo na první víkend jeho promítání (přes 180), i uvedení snímku do hlavního programu filmového festivalu Berlinale.

Domácímu i zahraničnímu publiku je tak předkládán příběh o českém politikovi a velvyslanci, synu Tomáše G. Masaryka, jeho životě a politickém zápolení v období přibližně dvou let, od smrti jeho otce v roce 1937 až po mnichovské události.
Režisér Julius Ševčík ukazuje Masaryka jako účastníka divokých večírků, svůdného milence i pacienta na vlastní žádost v psychiatrické léčebně.Sledujeme jak politickou hru odehrávající jak v kancelářích politiků, tak v drahých restauracích, na recepcích hotelů a třeba i při nelegálním boxerském zápase. I když se v dramatu odehrávají důležité události českých dějin, snímek se snaží ukázat, jak asi mohl velvyslancův život v průběhu oněch let vypadat i po osobní stránce. Režisér Julius Ševčík ukazuje Masaryka jako účastníka divokých večírků, svůdného milence i pacienta na vlastní žádost v psychiatrické léčebně (odtud anglický název A Prominent Patient).

Jednotlivé zážitky poskakují vpřed a zase zpátky po dějové ose, až se na několika místech může zdát příběh poněkud nepřehledný. Veškeré zahraniční rozhovory jsou ponechány v anglických či francouzských originálech. Méně jazykově zdatní si tak musí vystačit s titulky, ale atmosféře filmu to jedině přidává. Snímek je natočen velmi působivě, ať už se jedná o kameru (Martin Štrba), střih, či hudbu (Michał Lorenc, Kryštof Marek).

Masaryk je sice natočen „podle skutečné události“, ale můžeme v něm najít historicky nepodložené scény i nepřesnosti. Jak se však filmaři vyjádřili při tiskové konferenci, je podle nich důležitá především optika snímku, kterou na příběh Jana Masaryka nahlížejí.

Karel Roden opět nezklamal a podal ve své roli excelentní výkon. Na otázku, jestli měl z role radost, novinářům odpověděl, že hrát komplikované postavy, jakou byl Jan Masaryk, ho baví a že film ukazuje Masaryka jinak, než jak byl obvykle předkládán médii. Skvělý byl i Oldřich Kaiser, který si zahrál Edvarda Beneše. Ostatní vedlejší role se pak ve filmu spíše v rychlosti míhají.

I přes několik divokých scén z večírků a často se opakující motiv šňupání kokainu nepřevažuje ve filmu pochopitelně žádné bujaré veselí. Atmosféra je celkově tíživá, a kromě zajímavého diváckého zážitku si odnášíme také pocit úlevy, že se nemusíme angažovat v nejvyšší politice. Drama Masaryk celkem věrohodně zobrazuje drásavost údělu politika, jenž se chtě nechtě podílí na údělu celého národa, cítí za jeho vývoj až nesnesitelnou zodpovědnost, připadá si osamělý a zrazený.

Ti, kdo Jana Masaryka nebo jeho dobu zažili osobně, mají možná pocit, že ve filmu dostatečně nevynikla jeho schopnost ironizovat ani jeho šarm. Ty, kteří nemohou srovnávat s vlastním zážitkem, asi film potěší více.
 
 

Německý emigrant Stein (Hanns Zischler) jako doktor v sanatoriu


 
 

Jan Masaryk (Karel Roden)


 
 

Edvard Beneš (Oldřich Kaiser)


 
 

Masaryk

Shrnutí

Sledujeme jak politickou hru odehrávající jak v kancelářích politiků, tak v drahých restauracích, na recepcích hotelů a třeba i při nelegálním boxerském zápase. I když se v dramatu odehrávají důležité události českých dějin, snímek se snaží ukázat, jak asi mohl velvyslancův život v průběhu oněch let vypadat i po osobní stránce. Režisér Julius Ševčík ukazuje Masaryka jako účastníka divokých večírků, svůdného milence i pacienta na vlastní žádost v psychiatrické léčebně.

Hodnocení 80%
Hodnocení čtenářů
86 % dle 2 čtenářů
86


Napsat komentář