Recenze filmů

Recenze: Axolotl Overkill


Vyrostla jsem divoká a chci tak zůstat. 
 
 
 
Axolotl Overkill je jeden z trojice filmů, které putovaly z karlovarského filmového festivalu rovnou na plátna vybraných kin. Díky projektu Vary ve vašem kině se tak snímek teprve pětadvacetileté německé režisérky Helene Hegemann dostal do povědomí širší veřejnosti.  Natočila jej už ve svých čtyřiadvaceti letech podle vlastního knižního bestselleru.

Helene Hegemann přezdívaná „zlobivá holka německé kultury“ se se snímkem Axolotl Overkill skutečně nepárala. Takový sex, drogy a rock’n’roll v novodobém podání. Šestnáctiletá Mifti (Jasna Fritzi Bauer) se poflakuje po Berlíně, vymetá večírky, kašle na školu a v dospělých vidí jen zoufalce. Cítí, že je na všechno na světě sama, ale zároveň se svým vlastním způsobem nevzdává. Tak jako dráček axolotl, který přežije vše a každá zkušenost ho změní a něco mu dá.

Pravdou je, že snímek autenticky líčí dnešní poněkud roztěkanou mládež.Film režisérky Hegemann nekompromisně dělí diváky na dvě skupiny. Jedni jej zřejmě budou vychvalovat až do nebes a snadno si divokou puberťačku Mifty zamilují. V záměrně chaotických scénách spatří význam, ne-li snad přesah. Pravdou je, že snímek autenticky líčí dnešní poněkud roztěkanou mládež a je to právě nonsens, který autorka cíleně přenesla z reality mezi řádky své knihy a následně do filmového scénáře. Jsou tu ale i druzí, pro které nebude mít snímek ani hlavu, ani patu. A není těžké pochopit proč.

Byť je film originální a protagonistka sympatická a krásná, najdou šťouralové mnoho míst, kam popichovačně zamíří kritickým ukazovátkem. Že jsou postavy (snad kromě samotné Mifti) divákovi vzdálené a jaksi neúplné se dá chápat jako záměr a není nutné tuto vlastnost obracet v handicap. Ti, kteří čekají na gradaci nebo pointu se nedočkají. Tohle je snímek zcela jiného typu. Ale že by se tenhle záměr perfektně povedl nebo naopak zcela nepodařil se říct nedá. Axolotl je takový divoký průměrňák.

Je otázkou, nakolik vzít v úvahu umění. Film totiž lehce zabíhá do kategorie, kde vládne exaktní matematika. Čím větší je absence dějovosti, tím nižší je stravitelnost díla. Mifti je taková Mařenka ztracená v začarovaném lese, otázkou je, vrátí se někdy domů? Neumazala jí náhodou uměleckost cestičku zpět?

Snímek je postaven na okamžiku. Nejde v něm o celek, ale o momenty. O to, jaké má člověk během určitých scén pocity. Místy se to režisérce skutečně podařilo a dosáhla dokonalosti, kterou podněcovala smysly paralyzující hudba. Avšak těžko říct, jestli se občas skrytý význam neschoval příliš hluboko.

Axolotl Overkill je originální snímek mladé režisérky Helene Hegemann, který má potenciál a své diváky si rozhodně najde. Skvělé hudební zpracování a výborná práce kamery tvoří s některými scénami velmi příjemnou harmonii a dokáže na diváka emocionálně udeřit. Nebo ho otupit. Ale o tom, že se všechny části filmové skládačky do člověka vtiskly a zanechaly v něm stopu se říct nedá. Uměleckost umění umí být zrádná, ale věřme, že Axolotl se vzchopí, poučí a půjde dál.
 
 

Young and wild and free. A tak trochu nebezpečná.



 
 

Každá brunetka potřebuje blonďatou kámošku.


 
 

Mifti se nebrání ani vztahu s ženami. Staršími ženami.


 
 

Axolotl Overkill

Shrnutí

Axolotl Overkill je originální snímek mladé režisérky Helene Hegemann, který má potenciál a své diváky si rozhodně najde. Skvělé hudební zpracování a výborná práce kamery tvoří s některými scénami velmi příjemnou harmonii a dokáže na diváka emocionálně udeřit. Nebo ho otupit. Ale o tom, že se všechny části filmové skládačky do člověka vtiskly a zanechaly v něm stopu se říct nedá. Uměleckost umění umí být zrádná, ale věřme, že Axolotl se vzchopí, poučí a půjde dál.

Hodnocení 55%
Hodnocení čtenářů
0 % dle 0 čtenářů
0


Napsat komentář