Příběh rozsáhlé rodiny pokračuje, přicházejí nové překážky a útrapy, které jim znemožňují poklidný život.
Druhá kapitola trilogie Zahradnictví se odehrává na pozadí převratných událostí mezi lety 1947 až 1953. Opět se setkáváme se sestrami Elou, Bedřiškou a Vilmou, jejich dětmi Karlíkem a Danielou. Tentokrát jsou však zpátky i jejich manželé Jindřich a konečně i Otto. Otto je majitelem noblesního kadeřnického salonu jménem Valentino, kde zaměstnává všechny tři sestry. Podnik je smyslem a náplní jeho života, a tak se sem po všech válečných útrapách vrací. Jenže válka možná skončila, ale spory nikoliv, a tak přichází zlom po únorovém komunistickém puči. Salon je vyvlastněn státem a Ottovi se podruhé v životě rozpadá svět. Ovšem tentokrát jsou důsledky fatální.
Duo Hřebejk-Jarchovský je zpátky s druhým dílem své trilogie. Duo Hřebejk-Jarchovský je zpátky s druhým dílem své trilogie. Tentokrát poodkrývají o svých postavách něco více. Na rozdíl od Rodinného přítele už jako diváci tak trochu víme, co od snímku očekávat a jsme naopak příjemně překvapeni. Příběh přímo navazuje na předchozí díl a je o něco snazší se v něm vyznat. Samotný děj je pak o něco zajímavější, tvůrci se tentokrát zaměřili zvlášť na postavu Otta, který v předešlém filmu nebyl skoro k vidění. Dozvídáme se tak více o jeho osudu a o tom, jaký dopad to mělo na jeho rodinu a blízké. Je to lidská tragikomedie postavená na jedné postavě.
A právě proto byl klíčový výkon herce Jiřího Macháčka, který si zahrál Ottu čili titulního dezertéra. Macháček dobře pojal komplexnost svojí postavy. Z jeho výkonu si odneseme víc, než bychom čekali. Otta je ze začátku entuziastický a optimistický člověk, pak ale dostane ránu od života a něco se v něm zlomí, a právě tyto dvě stránky své postavy ztvárnil Macháček s přesností a minimalisticky. Můžeme tak přesně pozorovat vývoj jeho postavy na detailech, které Macháček zakomponoval do svého výkonu.
Ovšem snímek se nezaměřuje jen na něj, setkáváme se znovu se třemi sestrami, které opět solidně ztvárnily Aňa Geislerová, Gabriela Míčová a Klára Melíšková. Vrací se i jejich děti, tentokrát o pár let starší, oba dětští herci obstojně obstáli po boku známých českých herců a dobře se s nimi doplňovali. V novém snímku se dozvídáme něco více i o postavě Jindřicha, kterou ztvárnil Martin Finger. Jindřicha známe už z Pelíšku v jeho starší podobě v podání Jiřího Kodeta, nutnou podotknout, že Finger podává jeho mladší verzi věrně a působí až jako jeho kopie. V dalších rolích se pak objevili Karel Dobrý, David Novotný, Lenka Krobotová a další.
Na rozdíl od svého předchůdce je Dezertér o něco smysluplnější a je zábavnější ho sledovat. I přes to je stále obtížné se v něm občas vyznat, protože je děj opět kompozičně rozházený a poněkud zvláštně poskládaný. Pořád není moc jasné, co představuje to „zahradnictví“ v titulu, protože kromě toho, že se postava Davida Novotného nadměrně zajímá o kaktusy a vlastní skleník, se k němu moc nedostáváme. Název trilogie tak pořád zůstává neobjasněn.
Dohromady je však Dezertér o stupínek lepší než Rodinný přítel. A to snad proto, že některé věci dávají už víc smysl a divák si je schopen dát si události dvou filmů do souvislostí. Snímek je však opět zbytečně zdlouhavý a dal by se tak o třetinu zkrátit, ke konci už jen, čekáme, až se objeví závěrečné titulky. Celkově je však příběh o něco zajímavější a obsahuje dokonce i scénu, která se svou komičností docela blíží k Pelíškům, a to už přeci jen něco znamená. Ano, opět nejde o nic překotného, ale tentokrát je film aspoň o něco kovatelnější a zachraňuje ho i výkon Macháčka, jehož přítomnost jako by donutila i ostatní herce k lepším výkonům. Nezbývá než jen s očekáváním doufat, že závěrečný díl bude tak dobrý, jak slibuje jeho trailer a Hřebejkova trilogie se tak dočká důstojného konce, který jí snad vysvobodí.
Tak teda šťastné a veselé!
Ať žije Josif Květinovič Stalin!
Já vám udělám takový účes, na který jen tak nezapomenete.
Zahradnictví: Dezertér
Dohromady je však Dezertér o stupínek lepší než Rodinný přítel. A to snad proto, že některé věci dávají už víc smysl a divák si je schopen dát si události dvou filmů do souvislostí. Snímek je však opět zbytečně zdlouhavý a dal by se tak o třetinu zkrátit, ke konci už jen, čekáme, až se objeví závěrečné titulky. Celkově je však příběh o něco zajímavější a obsahuje dokonce i scénu, která se svou komičností docela blíží k Pelíškům, a to už přeci jen něco znamená. Ano, opět nejde o nic překotného, ale tentokrát je film aspoň o něco kovatelnější a zachraňuje ho i výkon Macháčka, jehož přítomnost jako by donutila i ostatní herce k lepším výkonům. Nezbývá než jen s očekáváním doufat, že závěrečný díl bude tak dobrý, jak slibuje jeho trailer a Hřebejkova trilogie se tak dočká důstojného konce, který jí snad vysvobodí.
- Hodnocení