Recenze filmů

Recenze: matka! / mother!


matka! je zde, aby potrápila vaši představivost.
 
 
 
Ona a On žijí sami v obrovské vile uprostřed ničeho. Ona (Jennifer Lawrence) je matkou domu, stojí za všemi přestavbami a úpravami, On (Javier Bardem) je spisovatel, který už léta nenachází slova. Z jejich zdánlivě idylického života je vytrhne zaklepání na dveře. Do domu přichází stále více a více lidí a nastává nekontrolovatelný chaos, který jako by byl ztělesněním Jeho a Její noční můrou.

Všichni známe ten svíravý pocit, když někdo narušuje naši komfortní zónu.Tenhle snímek je počin velmi originálního režiséra Darrena Aronofskyho, který se ve svých filmech přímo vyžívá v bloudění lidskou myslí, šílenstvím a psychickými problémy. Stačí si připomenout cenami ověnčenou Černou labuť nebo dílo Requiem za sen. A u „matky!“ snad víc, než u jeho předchozích snímků je to znát. Asi všichni známe ten svíravý pocit, když někdo narušuje naši komfortní zónu nebo ničí něco, na čem jsme dlouho pracovali. A také pocit, že se z našeho až do poslední chvíle uspořádaného života stává naprostý zmatek. A o tom „matka!“ víceméně je, protože film samotný po příběhové lince nedává moc smysl.

Za co „matku!“ pochvalme, je hvězdné obsazení, které snímek přeci jen pozvedá trochu někam jinam. Chvála patří především matce samotné, tedy oscarové herečce Jennifer Lawrence, která zdá se, se pro podobné role narodila a naskýtá se otázka, jestli by se stejnou grácií, s jakou hraje právě dramatické role, dokázala zahrát i roli v miloučké komedii. I charismatický Javier Bardem se do role velmi vžil, a zatímco Ona je normálnost, On je čirá šílenost. Dva hlavní protagonisty skvěle doplňuje Michelle Pfeiffer, protože když je ve filmu potřeba proradná mrcha, není snad vhodnější herečky, a nebo třeba „miloučký stařík“ Ed Harris.

„matka!“ je opravdu zfilmováním nočních můr a nutno podotknout, že tentokrát to už Aronovsky trochu přehnal. Vytknout se mu musí příliš dlouhá stopáž, protože by stačilo snímek utnout po hodině a půl. Tak by to byl pěkný thriller, jak má být, vyhrocený, ale s dobrým koncem. Problémem je, že režisér se až moc snažil o konečný efekt, který známe například z filmu Predestination. Jde o to, že kýžený výsledek, kdy má divák po skončení snímku naprosto ohromen vývojem událostí ještě pět minut zírat s otevřenou pusou na plátno, se zde bohužel nedostavil.

Na konci filmu v našich myslích spíš nastane zmatek, který krásně vyjádří věta: „Co to proboha mělo být?“. A o co horší pak bude si na „matku!“ udělat názor, protože zde klasické líbí/nelíbí prostě nemůže fungovat. Snímek se pohybuje na tenké hraně mezi hororem a dramatem, je snad až příliš abstraktní v myšlence, protože pro nějaké pochopení ho možná ne úplně rádi budeme muset vidět znovu a znovu. Když si to shrneme, „matka!“ pravděpodobně nebude naším oblíbeným filmem, nebude ani naším neoblíbeným filmem, co ale určitě víme po dvou hodinách nevěřícného zírání na plátno, je to, že „matka!“ je naprosto šílená.
 
 

Už od začátku jsem trochu prvoplánově paranoidní.

 
 

A teď projdu zdí jako duch, duch, duch….


 
 

Kdo nám to loupe perníček?

 
 

matka! / mother!

Shrnutí

Na konci filmu v našich myslích spíš nastane zmatek, který krásně vyjádří věta: "Co to proboha mělo být?". A o co horší pak bude si na "matku!" udělat názor, protože zde klasické líbí/nelíbí prostě nemůže fungovat. Snímek se pohybuje na tenké hraně mezi hororem a dramatem, je snad až příliš abstraktní v myšlence, protože pro nějaké pochopení ho možná ne úplně rádi budeme muset vidět znovu a znovu. Když si to shrneme, "matka!" pravděpodobně nebude naším oblíbeným filmem, nebude ani naším neoblíbeným filmem, co ale určitě víme po dvou hodinách nevěřícného zírání na plátno, je to, že "matka!" je naprosto šílená.

Hodnocení 65%
Hodnocení čtenářů
51 % dle 6 čtenářů
51

Komentovat

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *