Recenze: Suburbicon: Temné předměstí / Suburbicon

George Clooney se snaží něco sdělit, ale bohužel nepochopíme co.
 
 
 
Idylka amerického předměstí 50. let. Dokonalé domy s precizně zastřiženým trávníkem a naleštěnými auťáky na příjezdové cestě, ve kterých žijí dokonalé rodinky v perfektním oblečení s uhlazenými účesy. Mezi těmito idylickými domovy prochází usměvavý pošťák, který každého zná. Brzy mu ale úsměv zamrzne na rtech. Na prahu jednoho z domů stojí černoška. A není to služebná, nýbrž paní domu. V tu chvíli se život v městečku zastaví, tihle noví sousedé jsou totiž potenciální zkázou všeobecného blaha. Jenže. Režisér George Clooney nám po téhle chutné návnadě nakonec naservíruje úplně jiný příběh. A to je jen první z mnoha jeho rozhodnutí, která nás zarazí.

Pozornost je věnována událostem v domě za nimi. O černošském páru Meyersových (Leith Burke, Karimah Westbrook) už se ale nedozvíme vůbec nic, krom toho, že se stanou terčem nenávisti všech okolo. Pozornost je věnována událostem v domě za nimi. Zde žije nevýrazný Gardner Lodge (Matt Damon) se svou ženou Rose (Julianne Moore), kterou jeho chyba při řízení upoutala na vozík. Možná už Gardner nechce žít se svou vinou, nebo ho více láká vidina života s Roseiným identickým dvojčetem Margaret (logicky jaké Julianne Moore). Jednoho dne prostě dojde k podivnému přepadení a Rose je po smrti. Divákovi je ovšem jasné, že to nebude náhoda, a dochází to pomalu i malému synovi Nickymu (Noah Jupe). Ten je jednou z mála sympatických postav filmu, ale jeho problémy nikoho nezajímají, stejně jako problémy oněch černošských sousedů.

George Clooney sáhnul po námětu, který ležel roky v šuplíku bratří Coenů, a zkombinoval ho se zcela odlišným příběhem podle skutečné události, to vše za pomoci svého obvyklého parťáka Granta Heslova. Jenže je z toho zmatený mišmaš. Co má tenhle film být zač? Krimi? Černá komedie? Dobrodružství dvou kluků? Thriller? Mysteriózní detektivka? Sociální komentář? Nad čím se zamyslet a čemu se smát? Dvě dějové linie nikdy nesplynou dohromady a jejich spojení není přínosné, ale rozpačité.

Nechybí černý humor a absurdní postavičky, ke konci nás čeká nárůst překvapení. Zatímco v domě slušných bělochů probíhá vraždění, nikdo si toho ani nevšimne, protože ostatní obyvatelé mají moc práce s terorizováním oněch příšerných nových sousedů. To se možná snažil Clooney celou dobu vypíchnout, ale ne zcela účinnými prostředky. Motivace postav k téměř veškerému jednání je nepřekvapivá a nezajímavá. V Suburbiconu se skrývá mnohem víc než temná zábava, ale je to ukryto tak dobře, že nás hledání přestane bavit. Nadějí zůstává nastupující generace, kterou nezajímá rozruch kolem, ale pouze přátelství, nehledě na postavení nebo barvu kůže.

Coenovské postavičky a zvraty s retro nádechem v Clooneyho podání nefungují, už jen proto, že je k nim přimotán další příběh úplně jiného žánru. A nesvede s tím nic ani skvělé obsazení. Charismatický Oscar Isaac vtrhne na plátno až později, bohužel ne na tak dlouho, aby snímek opustil své podivné tempo. Dějové linky vyznívají do prázdna a opravdu zajímavým věcem je sotva věnována pozornost.

I když je snímek poměrně zábavný, zajímavý a jistě byl točen s Clooneyho nejlepšími úmysly, divákovi zůstanou po filmu smíšené dojmy. Vybaví si scény, které ho zaujaly víc, a jiné, které nedávaly moc smysl. Vzpomene si na postavy, kterým byl věnován prostor, aniž by měly co říct. Pak na jiné, které rozzáří film jen na pár minut, i když bychom na ně chtěli hledět celou dobu, nebo na charaktery, které mohly přinést opravdové sdělení, ale jsou upozaděny. Suburbicon je zvláštní směsicí dobrých nápadů a velice špatných rozhodnutí.
 
 

Suburbicon vypráví o.… no o téhle paní rozhodně ne.


 
 

Šlapej, šlapej!


 
 

„Chcete do té kávy cukr, mléko, jed?“

60%

Suburbicon: Temné předměstí / Suburbicon

I když je snímek poměrně zábavný, zajímavý a jistě byl točen s Clooneyho nejlepšími úmysly, divákovi zůstanou po filmu smíšené dojmy. Vybaví si scény, které ho zaujaly víc, a jiné, které nedávaly moc smysl. Vzpomene si na postavy, kterým byl věnován prostor, aniž by měly co říct. Pak na jiné, které rozzáří film jen na pár minut, i když bychom na ně chtěli hledět celou dobu, nebo na charaktery, které mohly přinést opravdové sdělení, ale jsou upozaděny. Suburbicon je zvláštní směsicí dobrých nápadů a velice špatných rozhodnutí.

  • Hodnocení

Tyto stránky využivají cookies, aby mohly nabídnout relevantní informace pro vás. Dalším setrváním s tímto souhlasíte, máte však možnost cookies zakázat. Přijmout Více informací