Recenze: Prezident Blaník

“Až se stanu prezidentem, tenhle schod zruším!”
 
 
Antonín Blaník se uchází o funkci prezidenta České republiky. Aby taky ne. Jak sám praví: “Když se budu mít dobře já, budete se mít dobře i vy, a já už se dobře mám!” Jeho arogantní chování s vulgárním vyjadřováním je sice nadsázkou, bohužel nám připomíná i smutnou realitu o naší politické scéně. Za autogram na podpisovém archu dostanete od Tondy kostku másla. A to už něco znamená. Pokud vás dostatečně nepřesvědčí jeho módní outfit, jistě to zvládnou jeho oddaní asistenti Žížala (Michal Dalecký) a Lenka (Halka Třešňáková). Nemá ale Blaník za lubem ještě něco jiného?

Snímek se točil takřka do posledních chvil před premiérou, aby odpovídal výsledku voleb.Na základě úspěšného internetového seriálu o arogantním lobbistovi v podání Marka Daniela se tvůrci rozhodli natočit celovečerní film. Mají ale na to, aby hodinu a půl bavili diváky? Bezpochyby. Inspirací jim totiž vždy bylo reálné politické dění, takže jim volba nového prezidenta přihrála pořádnou dávku materiálu k satirickému komentáři. Snímek se točil takřka do posledních chvil před premiérou, aby odpovídal výsledku voleb, proto se mu daří být velmi aktuální. Koho snad staronový prezident nepotěšil, může si zlepšit náladu alespoň v kině. A vůbec nevadí, pokud seriál neznáte, stačí, když máte patřičný smysl pro humor.

Česká (nejen) politická scéna a její aktéři vybízí k parodování sami o sobě, v režii Marka Najbrta se tedy úspěšně daří kriticky píchnout do mnoha kauz. Ať už jde o zakopnutí na schodech, české vlajky na billboardech nebo mánii kolem zdraženého másla. Vše využívá Tonda Blaník ve svůj prospěch, a to s jediným cílem, aby udělal “největší kšeft svého života”. I když se plán začne hatit, poradí si. Pomůže mu v tom mnoho známých osobností: Tomáš Sedláček, Ladislav Špaček, Tomáš Klus, Olga Sommerová, Ivan Bartoš… Pochopitelně zde vystupují i skuteční kandidáti, sice už méně dobrovolně, ale snaží se z přepadení filmovým štábem vybruslit se ctí. Velkou zásluhu na působivém výsledku má bezpochyby střih Michala Hýky a atmosféru dokresluje hudba skupiny Midi Lidi.

Postupem času už děj odbočuje od reality více a více, snaží se kloudně uzavřít příběh hlavní postavy, a tato snaha je spíše rozpačitá. Nelze opomenout ani fakt, že film se svou tendencí být co nejaktuálnější sám odsoudil k tomu, že velmi rychle zestárne a diváci už se k němu vracet nebudou. Přijetí snímku notně záleží jak na vašem smyslu pro humor, tak na volebních preferencích. Pokud ho ale chcete vidět, rozhodně byste s návštěvou kina neměli otálet.

Celovečerní cynická komedie o Antonínu Blaníkovi je symbolickým filmovým pivem, kterým můžeme zapít hořkou pachuť z prezidentských voleb. Účast kandidátů a celé řady známých osobností, ať už dobrovolná či náhodná, dělá z tohoto počinu absurdní reality show. Scénář, skvěle adaptovaný na skutečné dění, využívá nejednu proběhlou kauzu stoprocentně ve svůj prospěch. Je to film s tragikomickým nádechem, který dokáže překvapovat od začátku do konce.
 
 

Takhle (nejen) Tonda relaxuje.

Kampaň se zdařila!

Blaník kráčí vstříc světlejším zítřkům.