Sibiřský deník (2016)

Film


Režie:


Premiéra v ČR: 18. 5. 2017 ()



Oficiální synopse:
Celovečerní film oceněný na Mezinárodním filmovém festivalu v Tallinnu je inspirovaný životním osudem Melánie Vanagsové, která jakoby přežila jen proto, aby svůj příběh mohla vyprávět. Příběh šestnácti let strávených v sibiřském vyhnanství.

Stalinova Rudá armáda vtrhla do Lotyšska, rodinu novinářky Melánie Vanagsové a další tisíce lidí bez meškání a slitování deportoval Sovětský svaz do vyhnanství na promrzlé Sibiři. Násilně odloučena od otce a manžela zde MelánijaVanagsová se svým synem strávila dlouhých šestnáct let živořením na tenké hranici mezi životem a smrtí. V příšerných podmínkách jako otrok se Melánija udržovala naživu jen pro svého syna a pro naději, kterou vkládala do dopisů manželovi. Do dopisů, které nebyly nikdy odeslány a které ani neměly adresáta. Po smrti Josifa Stalina se mohla vrátit zpět do Rigy, celý svůj další život mohla však pracovat pouze v podřadných zaměstnáních.

Po roce 1990 vydala knihu o svém životě, na jejímž základě vznikl film Sibiřský deník. Krutý a téměř lyrický, který svůj příběh hrůzy vypráví tiše a bez velkých gest. O to sugestivněji.

Režisér Viesturs Kairišs zvolil pro přepis na filmové plátno černobílý obraz. Díky svému obrazovému zpracování získal Sibiřský deník ocenění pro Nejlepší kameru na Mezinárodním filmovém festivalu kategorie A v Tallinnu. Sibiřský deník byl s velkým diváckým úspěchem uveden v kinech v Lotyšsku a stal se nejnavštěvovanějším filmem roku 2016.
(photo&video: )

Galerie

Galerie:
(photo&video: )

Video

Trailer:

(photo&video: )

Recenze

Recenze:

Životopisná dramata nejsou až na výjimky žánrem, který by lichotil širokému publiku. Snímky natočené podle skutečné události to dnes nemají snadné. Na jednu stranu nám sice pomáhají transportovat se do minulosti a dotknout se reálných příběhů, na druhou stranu je ale v současné době nesmírně těžké vytvořit koncept, který je pravdivý, prostý, a přesto dostatečně vábivý, aby udržel pozornost diváků. Jsme odkojeni na imaginárnu a zvyklí hltat extrémně rychlé záběry. Jak pak zareagovat na výtvor Viesturse Kairišse, který přichází s téměř lyrickou černobílou podívanou a s ledovým klidem nám pokyne, abychom zapadli do sedačky, snížili tep štvané zvěře a prožili spolu s hlavní hrdinkou zdlouhavé utrpení?


(photo&video: )

Články k filmu

Tyto stránky využivají cookies, aby mohly nabídnout relevantní informace pro vás. Dalším setrváním s tímto souhlasíte, máte však možnost cookies zakázat. Přijmout Více informací