Recenze: Zátopek je strhující podívaná, která se svou kvalitou staví na úroveň světových biografických snímků

„Když nemůžeš, tak přidej víc.„

Zátopek je dlouho očekávané biografické drama Davida Ondříčka pojednávající o životě titulního českého legendárního běžce. Ondříček zde nabízí velmi kompaktní dvouhodinové vyprávění, které představuje vše podstatné o Zátopkově osudu a nestranní se ani toho nepěkného, ale k tomu později. Představuje se zde ucelený příběh, ve kterém Ondříček velmi půvabným a efektivním způsobem dokázal zachytit přesně to, co bylo potřeba a nic nevyznívá nijak nadbytečně. Ani jedna věta nebo moment tu nepůsobí navíc, vše má v ději zkrátka své místo.

Začíná to rokem 1968 a příjezdem nadějného australského běžce Rona Clarka do Československa, který sem přicestoval za účelem navštívit svého přítele a běžeckého idola Emila Zátopka. Clarkovi dochází síly i inspirace k běhu, a tak se obrací k Zátopkovi pro rady. Tato dějová linie však slouží pouze jako občasná odbočka od hlavního dění, které se zaměřuje na Zátopkovi rané běžecké začátky a postupný vzestup na příčky vítězů a olympijské medaile. Celé to pak vrcholí památným maratonem na olympiádě v Helsinkách z roku 1952. Není to však jen příběh Zátopka a jeho neuvěřitelného běžeckého odhodlání, ale také jedinečného vztahu dvou lidí, Emila a Dany Zátopkových, a toho, co si společně prožili.

Celé to tak nějak nenuceně plyne a utíká neuvěřitelně rychle, což k příběhu nejrychlejšího Čecha docela sedí.Ondříček tak ve svém díle nabízí vskutku silný a záživný děj, který má také neuvěřitelný spád. Celé to tak nějak nenuceně plyne a utíká neuvěřitelně rychle, což k příběhu nejrychlejšího Čecha docela sedí. V Ondříčkově scénáři opravdu nejde najít mnoho výtek, vše tu má své místo i opodstatnění, a nic není zdlouhavě vysvětlováno. Nehledě pak na to, že jsou opravdu zachyceny všechny podstatné aspekty a autoři se nestranní ukázat ani to negativní. Celý snímek se totiž odehrává v době začínající totality v ČSSR. Konec 40. let i 50. léta jsou citlivým tématem pro každou tehdejší větší československou osobnost, a tak s tím nakládá i Ondříček a spol. Ukazují sice trochu stinné stránky Zátopka a to, jak s ním tehdejší režim manipuloval a využíval jeho slávy, ale zároveň staví Zátopka do role bezbranné nevinné ovce a bojí se ho jakkoliv více pošpinit. Zátopek je zkrátka hrdinou filmu a tento jeho obraz nesmí být moc ohrožen.

To ostatně dokazuje i Václav Neužil v titulní roli. Srdcem a jádrem celé podívané je bezesporu Emil Zátopek v podání Neužila, který si tuto roli opravdu osvojuje. Neužil ze sebe na plátně dává opravdu vše, do své postavy se doslova převtěluje a předvádí neskutečně silný a kvalitní herecký výkon. Jeho herecký um se pak projevuje zejména v momentech, kdy běží a zároveň přitom musí hrát a tvářit se u toho tak podivně, jak to dokázal jen Zátopek.

Na druhé straně je pak Martha Issová jako legendární česká oštěpařka Dana Zátopková. Issová taktéž odvádí velký kus psychické i fyzické práce, avšak její výkon nezanechává v divákovi takové emoce jako ten jejího kolegy. Její přednes je dobrý, ale cosi mu chybí a občas vyznívá trochu ploše. I tak však Issová v závěru pojímá tuto roli se značnou dávkou úcty a pokory a celkově v ní obstojí. Dohromady pak Neužil a Issová tvoří na plátně sehraný pár a jejich společné scény patří mezi jedny z nejvýraznějších.

Velkou oporou jsou pak hercům dobové kostýmy a především masky, díky kterým se převtělují do historických osobností. Neužilova podoba Zátopkovi je tak velmi věrná i z fyzického hlediska. Povedené kostýmy a aranžmá prostředí, ve kterém se vše odehrává, pak dodávají celé podívané tu správnou dobou atmosféru.

Za zmínku pak v neposlední řadě stojí i práce kameramana Štěpána Kučery. Ta se nejvýrazněji projevuje především při zobrazení sportovních scén, zejména pak těch běžeckých. Kučerova kamera detailně a zajímavě sleduje běžícího Neužila jako Zátopka a nabízí unikátní úhly záběru, díky kterým působí jeho běžecké momenty o to věrohodněji.

V závěru je Zátopek po všech stránkách kvalitně odvedené dílo a nelze mu mnoho vytýkat. Vše se opírá o silný scénář z pera Ondříčka a spol., který elegantně a nenuceně vypráví osud titulního běžce. Celé to však stojí na výkonu Neužila, který do toho dal opravdu vše, a to se odrazilo na výsledku jeho práce. Velkou oporou je mu i o něco slabší Issová, která si zde také najde své místo. Když se do toho všeho pak přidají povedené masky, autentické kostýmy a unikátní lokace, vzniká ve výsledku biografie hodná Zátopkovy velké osobnosti, kterou zcela určitě stojí za to vidět.

 

 Hlavně se u toho tvářit nějak normálně, říkali.

 „Zpomal Zátopku!“

 Tak my vám teda jdeme přivést ty medaile!

85%

Zátopek

V závěru je Zátopek po všech stránkách kvalitně odvedené dílo a nelze mu mnoho vytýkat. Vše se opírá o silný scénář z pera Ondříčka a spol., který elegantně a nenuceně vypráví osud titulního běžce. Celé to však stojí na výkonu Neužila, který do toho dal opravdu vše, a to se odrazilo na výsledku jeho práce. Velkou oporou je mu i o něco slabší Issová, která si zde také najde své místo. Když se do toho všeho pak přidají povedené masky, autentické kostýmy a unikátní lokace, vzniká ve výsledku biografie hodná Zátopkovy velké osobnosti, kterou zcela určitě stojí za to vidět.

• Hodnocení