Rozhovor se Zuzanou Dražilovou o projektu Okna do světa – workshopech pro děti z dětských domovů
(Foto: Archiv Zuzana Dražilová, se svolením)
Kdy a proč Okna do světa vznikla?
Již za pár dnů se budeme moci seznámit s filmovou tvorbou kluků a holek z dětských domovů, a to díky projektu Okna do světa, za kterým stojí filmová producentka, pedagožka a zakladatelka několika neziskových organizací Zuzana Dražilová. Pokud vás zajímá, proč Okna do světa vznikla, co je na organizaci nejtěžší a jaké má projekt mezinárodní úspěchy, začtěte se do rozhovoru s jeho zakladatelkou. Zuzana Dražilová přiblížila i zapojené lektory a jejich práci.
Červený koberec: Kdy a proč vznikla prvotní myšlenka vytvořit projekt Okna do světa?
Zuzana Dražilová: V roce 2018 mě napadlo začít realizovat filmové workshopy pro děti z dětských domů. Bylo mi jasné, že příležitost dozvědět se více o tom, jak vznikají filmy, tyto děti asi nemají. V současné době existuje na území České republiky již mnoho filmových a animačních workshopů a dalších aktivit v oblasti tzv. audiovizuální výchovy, jejichž účastnické poplatky jsou většinou vyšší… A dětské domovy většinou nemají možnost svým chovancům takové aktivity platit. Proto jsem zažádala Ministerstvo kultury o první grant a zrealizovala sérii prvních celovíkendových dílen se dvěma skvělými a lektorsky zkušenými profesionály Terezou Reichovou a Vláďou Turnerem v Dětském domově Dlažkovice. Měli jsme štěstí, že skupina dětí byla moc fajn a vznikl zde hudební klip, protože jeden z chlapců rapoval, a zajímavý krátký experimentální film, který jsme následně promítali na prvním ročníku našeho mezinárodního festivalu A-FilmTeens v pražském kině Světozor a získal zde Cenu diváků.
Červený koberec: Jak dlouho trvala realizace a co bylo nejtěžší?
Zuzana Dražilová: Realizace posledního 5. ročníku trvala od září 2023 do května 2024. Ale někdy byly mezi jednotlivými workshopy v konkrétním místě i třeba třítýdenní až měsíční pauzy. Záleželo na tom, jak se časově sladí možnosti dětí z dětského domova a možnosti lektorů. Snad nejtěžší bylo udržet prvotní zájem a nadšení dětí po celou dobu průběhu workshopů. Ve dvou skupinách dětí bylo někdy napětí – děti se ve skupině rozhádaly – a tak jsme si mysleli, že dva filmy (z celkem jedenácti) třeba vůbec nedokončíme… Těžké je také dohodnout se s dětmi na tématu, protože vždy chtějí točit především thrillery a horory :)
Červený koberec: Co je cílem projektu Okna do světa a pro koho je určen?
Zuzana Dražilová: Chci přinést dětem z dětských domovů do jejich životů jinou dimenzi. „Otevřít jim okna“ – filmová a ostatní, kterými mohou nahlédnout do jiného světa… V projektu vidím velký smysl, dává mi chuť do života. Zprostředkovávám dětem s minimem příležitostí něco, co by si asi nikdy nezkusily, nikdy by nedělaly… Nechci z nich vychovávat filmaře – těch je v naší republice hodně.
Ráda bych těmto dětem pomohla najít nebo upevnit pocit vlastní hodnoty, zdravého sebevědomí, důstojnosti. Vznik jejich vlastního filmu jim může pomoci nastartovat zlepšení vztahu k sobě samým, uvědomit si ho. Anebo nad ním mohou začít přemýšlet. Filmové workshopy mají mimo jiné sloužit jako terapie.
„Okna do jiného světa“ bych ráda otevřela i lektorům, vychovatelům, a divákům…
Červený koberec: Kolik dětí/dětských domovů se do letošního posledního ročníku zapojilo?
Zuzana Dražilová: Celkem čtyři dětské domovy a v jednom z nich – Nové Vsi u Chotěboře – pracovaly nezávisle na sobě dvě věkově různé skupiny dětí. Dětí bylo celkem 53.
Červený koberec: Jak se mohou dětské domovy do akce přihlásit?
Zuzana Dražilová: My oslovujeme vytipované dětské domovy, u kterých se nám zdá, že mají méně příležitostí volnočasových uměleckých aktivit. Většinou jde o domovy ve větší vzdálenosti od Prahy, často poblíž hranic. Pokud se nám sám přihlásí nějaký dětský domov, který se o projektu dozví (třeba na e-mail: info@afilmteensfest.com), jistě ho neodmítneme…
Červený koberec: V rámci projektu Okna do světa čeká na kluky a holky řada workshopů a animačních dílen. Kdo jsou jejich lektoři a jak je práce s dětmi baví?
Zuzana Dražilová: Animační dílny pro menší děti v Dětském domově Nová Ves u Chotěboře vedly úžasné lektorky Katka Knappová a Martina Turková z pražské skupiny „Aniděti“. Obě jsou zkušené profesionálky, Kateřina pracovala v České televizi jako režisérka dokumentů, na FAMU vystudovala fotografii. Pomáhá jim Elektra, šikovná sedmnáctiletá dcera Káti. Aniděti produkují s dětmi na svých dílnách velké množství animovaných filmečků i dokumentů, za zmínku stojí například „Demokracie dětskýma očima“, „Medvídku, vypravuj“ s pamětnicí Holocaustu Doris Grozdanovičovou, „Viktoria“ nebo „Ma bisteren“ o romském aktivistovi Čeňkovi Růžičkovi. I když se to nezdá, naučit animovat skupinu osmi dětí do jedenácti let, které často mívají poruchy pozornosti, je někdy docela náročné. A tyto dvě lektorky zvládají takový úkol skvěle!
Lektory skupinky starších filmařů ve stejném domově jsou dokumentaristé Tomáš Hlaváček a Hanka Muchová, absolventi FAMU. Tomáš je nezávislý dokumentarista, který se zabývá kritickým zachycením současných politicko-sociálních témat. Natočil celovečerní dokumenty „Když máš práci, máš všechno“ o slovenských Romech a „Stadion“ o fanoušcích, kteří se rozhodli opravit stadion vlastníma rukama. Věnuje se tvorbě pro ČT. Hana po studiu na Fakultě humanitních studií Univerzity Karlovy absolvovala Katedru scenáristiky a Centrum audiovizuálních studií FAMU. Životem plnoletých dětí z dětských domovů se zabývala ve svém celovečerním dokumentu „Sbohem děcáku“, který byl promítán v kinech.
Dílny pro početně silnou skupinu dětí v Lipové u Šluknova vedli další absolventi FAMU, dokumentaristé Karolína Peroutková, Honza Šolc, kameraman Jan Šípek a střihačka Ivona Malá. Karolína je zkušený pedagog filmové tvorby na ZUŠ v Mníšku pod Brdy, kde bydlí a vychovává dvě dcery. Režírovala například film „Volání divočiny“, který byl Nejlepším studentským filmem na „Finále Plzeň“. Honza Šípek byl kameramanem filmů jako např. „Rozárka a kuchařky bez domova“ Teodory Remundové, anebo seriálu ČT „Novinářky“. Také učí na FAMU. Ilona pracovala jako střihačka například na dokumentech „Planeta Česko“ Mariána Poláka, „Svět podle termitů“ a „Planeta Praha“ Jana Hoška, které byly oceněny na mezinárodních festivalech. Honza Šolc režíroval například dokument „Lidská těla a jejich přátelé“ a pracoval na seriálu „Lockwood: Konečný krizový štáb“.
Malou skupinu šesti teenagerů z Potštejna měli na starosti studenti FAMU – dokumentaristka Adéla Kaiserová a Samuel Urbančík. Oba jsou ve třetím ročníku na FAMU. Dosud pracovali hlavně na svých studentských filmech, Sam natočil krátké filmy jako „Ploužák v kotli“, „Trip“ a „Praha, Odesa“ a Adéla „Příliš staří na lásku“, „Živa“, „Místní hlášení“.
Animačních dílen pro menší děti v Duchově se ujali zkušení animátoři Míša Tyllerová a Václav Krejčí. Míša vystudovala animaci na FAMU, jako vedoucí animátorka se zasadila o úspěch celovečerního animovaného filmu „Moje slunce Mad“. Dalšími známými projekty, pod kterými je podepsána, jsou např. „Modrý tygr“, „Lichožrouti“ a „Velké dobrodružství Čtyřlístku“. Václav vystudoval Katedru filmové a televizní grafiky na UMPRUM, a mimo jiné byl výtvarníkem krátkého animovaného filmu „Chůze a běhy“ režiséra Víta Pancíře a animátorem na filmu „Moje slunce Mad“.
I když většina našich lektorů již má nějaké pedagogické zkušenosti, často mi říkají, že je spolupráce s dětmi z dětských domovů překvapila, že má jiná pravidla. Je pravdou, že někdy je práce s těmito dětmi z hlediska soustředěnosti, velkého temperamentu a opadávání zájmu po prvotním nadšení složitější…
Červený koberec: Okna do světa slaví i mezinárodní úspěchy. Můžete prozradit jaké?
Zuzana Dražilová: Ano, v loňském roce jsme se dočkali mezinárodního úspěchu dokument „Naše sny“, který vznikl v Dětském domově Duchcov. Získal Cenu v kategorii „Workshop Films“ („Filmy z workshopů“) mezinárodní organizace YCN – Youth Cinema Network (v překladu Síť mládežnického kina), která existuje 12 let a jsou v ní sdruženy mezinárodní festivaly organizace zabývající se audiovizuální výchovou dětí a mládeže z celého světa. YCN uděluje každým rokem filmům z celého světa pouze čtyři ceny v různých kategoriích. Nejprve se film dostal do užších nominací tří filmů a následně mu porotci ze všech mezinárodních mládežnických festivalů dali svůj hlas. Všichni jsme to považovali za obrovský úspěch. Lektory tohoto filmu byli dokumentaristé Veronika Korčáková a Karel Čtveráček. Škoda jen, že si děti nemohly jet spolu se svou vynikající ředitelkou pro cenu, která se předávala na festivalu v Hannoveru „Up and Coming“ na konci listopadu 2023.
Červený koberec: Diváci se mohou s dětskou tvorbou seznámit během přehlídky v Městské knihovně v Praze. Kdy a na co všechno se mohou návštěvníci těšit?
Zuzana Dražilová: 8. června od 14 hodin se koná dvouhodinová projekce filmů, na které chceme prezentovat ty filmy, které se dětem v posledním období nejvíce povedly. Jistě si zde také chceme s dětmi o vzniku filmů povídat.
Promítneme výborný animovaný ekothriller „Ronaldova pouť do středu Země“ a film o vzniku tohoto filmu, který je velmi zajímavý, protože umožní divákům nahlédnout nejen do procesu vzniku filmu, ale i do prostředí dětí v domově v Nové Vsi u Chotěboře. Na jejich vzniku se podílely výjimečné lektorky ze skupiny „Aniděti“. Dále ukážeme skoro půlhodinový hraný film starších dětí „Šance“ na téma šikany, také z Nové Vsi, jejichž lektory byli Tomáš Hlaváček a Hanka Muchová. Dalšími filmy budou hrané snímky „Velký skok“ a „Prozkoumávačka“, a také experimentální ekoreportáž „Vlk“ o vlcích z místních lesů, které vznikly v Lipové u Šluknova pod vedením Karolíny Peroutkové a Honzy Šolce. Z Duchcova promítneme nedávno vzniklý animáček „Džungálci“ a na konec již zmíněný mezinárodně oceněný dokument „Naše sny“.
Červený koberec: Letošními ambasadory jsou herci Antonie Formanová a Oskar Hes. Potkají se s nimi návštěvníci v Městské knihovně?
Zuzana Dražilová: Nepotkají. Je nám to líto, ale Tonička má ten den generálku a Oskar točí. Ale oba jistě budou držet dětem palce a přát jim, ať diváky jejich filmy zaujmou a chytí za srdce. Těší mě, že se ambasadory projektu stali právě tito dva velmi sympatičtí a talentovaní herci.
Červený koberec: Můžete prozradit, jaké plány máte s Okny do světa do dalších let?
Zuzana Dražilová: Jde mi o to, abychom spolupracovali s novými dětskými domovy. Také jsou domovy, které chtějí v již navázané spolupráci pokračovat, a to mě těší. Vzniklé filmy budeme promítat na našem mezinárodním A-FilmTeens festivalu audiovizuální tvorby dětí a mládeže ve věku 6-20 let, který se bude konat v únoru a březnu 2025. Také bychom rádi spolupracovali s kolegy ze zahraničí, kteří dělají podobné projekty ve svých zemích, ale velkým problémem je jazyková bariéra mezi dětmi, které nemluví cizími jazyky.