Kurýr: Restart / The Transporter Refueled – recenze

V hlavní roli blond paruky a Ed Skrein s výrazem Harryho Pottera.
 
 
 
A zase tady máme akční převoz důležité zásilky za velké peníze. Tentokrát ale kurýr místo kufříku poveze tři prostitutky vyhlášeného mafiánského podniku, které bojují za svou pomstu a nezávislost. Ed Skrein by takovou zakázku sice nejraději odmítl, ale to by nesměly mít v poutech jeho otce, právě penzionovaného velvyslance-špiona.

Kurýr je pěkně naštvaný, ale co mu zbývá, musí se pustit do akce.Kurýr je pěkně naštvaný, ale co mu zbývá, musí se pustit do akce. Ani my jsme z kina neodešli, i když nám v tomhle odpočinkovém akčňáku lezlo na nervy dost věcí. Film je plný mafiánů z východu a jiných pochybných postaviček z podsvětí, takže hezkou angličtinu si člověk neužije, všudypřítomný silný cizí přízvuk hercům sice věříme, ale taky nás poměrně unavuje. Ed Skrein má při přestřelkách, automobilových honičkách i pěstních soubojích stále tentýž výraz, něco mezi hranou drsností a úsměškem. Trochu jako když Daniel Radcliffe ve svých kouzelnických začátcích uměl v náročných situacích vyloudit jen jediný pohled rádoby urputilého snažení.

Ne že by obětavý, statečný a sebedisciplinovaný kurýr-ochránce nebyl (alespoň pro ženy) k zulíbání. Jeho průskoky ze skútru okýnkem do jedoucího auta i rozpoutání potopy nárazem do vodovodních sloupků jsou působivé. Ale souboje muže proti muži (či mužům) nemají takovou sílu a do děje vtáhnou jen málo. Navíc i v tom rychlém tempu se divák na několika místech vyloženě zarazí. Mezi ně patří i moment, kdy jedna ze čtyř D’artagnanek už pár hodin od chvíle, co jí prostřelili břicho, vesele pod vodou uplave stovky metrů s kyslíkovou bombou na zádech.

Daleko více než postelové rychloscény nás dojme špičkování mezi otcem a synem, což bychom od takového filmu asi nečekali. Zvlášť když v něm v hlavních ženských rolích vystupují profesionálky na lásku. Alespoň že začátek má spád a zůstaneme tak do půlky dobře naladění. Pro chvíle odpočinku je Kurýr: Restart dobrou volbou, ale žádný výjimečný zážitek od něj čekat nemůžeme, ani co se scénáře Luca Bessona týče.
 
 

Blond, blond a zase blond.

„Co se to tu sakra děje?“

Pár něžných chvil uprostřed boje s mafiány…