Recenze: Mama Brasil / Benzinho

Co znamená pojem rodina v Brazílii?
 
 
 
Momentálně můžeme v našich biografech zažít projekt Vary ve Vašich kinech, díky němuž se na české stříbrné plátno dostal i snímek Mama Brasil režiséra Gustava Pizziho. Drama pojednává o životě rodiny v brazilském městě. Matka rodiny Irena (Karine Teles) má v životě mnoho starostí, rozpadající se dům, studium nebo násilnického zetě, ale také ji obklopuje zbytek velké a milující rodiny. Její čtyři synové pro ni znamenají všechno, proto když nejstarší Fernando dostane nabídku hrát házenou v Německu, je Irena zaskočená a neví, jestli se ze synova úspěchu dokáže radovat. Vždyť ji přece opouští, a co když se nevrátí?

Režisér Pizzi měl nepochybně záměr, který do puntíku naplnil, nicméně zapomněl film trochu okořenit.Synopse snímku ho popisuje jako ten nejobyčejnější příběh o rodičích a dětech a nelze jinak než souhlasit. Tato věta bohužel vystihuje počin celý. Režisér Pizzi měl nepochybně záměr, který do puntíku naplnil, nicméně zapomněl film trochu okořenit. Přeci jen do kina chodíme, abychom se odreagovali, pobavili, zabrečeli si nebo se bavili skandálky jiných. Ale sedět u Mama Brasil je jako sedět doma v obýváku, pokud má divák to štěstí na větší rodinu.

Ten měsíc života s brazilskou rodinou doopravdy prožijeme, snímku se nedá vytknout nepoutavost. Jenomže čekáme a čekáme, až nakonec po hodině kapitulujeme na to, že by se brazilská matka odhodlala alespoň k něčemu zásadnímu. Ta hodina a půl v biografu prostě je a nás trápí nepříjemný pocit, že nám život utíká mezi prsty.

Snad tenhle pocit vyvolává skutečnost, že snímek postrádá jakoukoliv zápletku, od začátku do konce si jede chronologickou kompozici událostí, z nichž žádná nápadně nevybočuje, natož aby vrcholila. Scéna v tělocvičně, při večeři, při promoci, odjezd syna, přehlídka a tak dále, film by klidně mohl pokračovat do nekonečna.

Hercům se ale nedá mnoho vytknout. Jejich postavy jsou stoprocentně uvěřitelné, nepřehnané, autentické. Karine Teles v hlavní roli zlehka vybočuje z řady, pocity utrápené, ale přesto šťastné matky se jí odráží v očích. Opravdu u ní cítíme tu nepříčetnost, když jeden ze synů onemocní. Teles role sedí a je v ní krásná a přirozená.

Mama Brasil má nadějný začátek, nicméně ten se postupně rozplyne v k uzoufání nudném příběhu. Film postrádá zápletku, v podstatě celý děj je jen náhledem na výsek života jedné brazilské rodiny, přičemž se v daném období rodině nic zas tak významného nestane. Matka Irena si hodinu a půl zoufá z rodinné situace, bez šťávy, bez dramatu a bez humoru. Celý snímek působí tak zbytečně, jako kdyby se nějaký režisér rozhodl zinscenovat měsíc z života rodiny v Dolní Horní. Časosběrný dokument nebo snad jen dokument ano, ten by byl autentický a přinesl alespoň nějakou zajímavost nebo výstřednost, ale celovečerní film? Kdepak, na trhák Mama Brasil nemá.
 
 

Co jen udělám s těmi petúniemi?

Mělas pravdu, má vši.

To je pohodička coo?