Recenze: Úžasňákovi 2 / Incredibles 2

Rodinka superhrdinů je po čtrnácti letech zpátky.
 
 
A s nimi se vrátil i režisér a scenárista Brad Bird. Zajímavou poznámkou může být, že je toto vůbec poprvé v historii studia Pixar, kdy stejný člověk vytvořil první díl i pokračování. A je to znát. Je vidět, že Bird na své postavy nahlíží s láskou, záleží mu na nich a na jejich vývoji a důkladně se každé z nich věnuje. Právě tento Birdův vztah k jeho postávám i příběhu je cítit z celkového výsledku, kterým je příjemná podívaná pro celou rodinu. Úžasňákovi zkrátka baví, dojímají, dávají poučné přednášky o rodině, politice i jiných tématech, mají spád, kvalitního záporáka (i když Syndrome z jedničky je o něco lepší) i zápletku, za kterou by se nemusela stydět ani taková marvelovka.

Dějově snímek přímo navazuje na svého předchůdce.Dějově snímek přímo navazuje na svého předchůdce. První scéna plynule pokračuje tam, kde jednička skončila. Město devastuje zlý Podkopávač a Úžasňákovi zasáhnou, aby ho zastavili, jenže záchranná mise se úplně nepovede a hrdinové končí v policejní vazbě. Jejich status superhdinů je v ohrožení, stávají se nelegálními. Ovšem, na scéně se jako na zavolanou objevují sourozenci Winston a Evelyn Deavor, kteří mají v plánu přivést supráky opět na výsluní a ukázat světu, kdo jsou ti hrdinové. Pro svou první misi si vybírají Helen čili Elastičku, a tak je Bob čili Pan Úžasňák nucen zůstat doma a postarat se o jejich tři děti Violet, Dashe a Jack-Jacka, což je občas těžší úkol než zachránit svět.

Důležitou součástí je zde, samozřejmě, animace. A studio Pixar je známo svou inovativností a tím, že vždycky přichází s něčím novým, průnikovým pro oblast počítačové animace. Ani tady tomu není výjimkou, v prvním díle bylo nejtěžší vytvořit vlasy Violet, v pokračování se jako výzva projevila motorka Elastičky, tedy Elasticycle, respektive animace jejího rychlého pohybu. Navíc je celkově poznat, jak moc se technologie posouvají s každým novým projektem. Jen takové základní efekty jako látka oblečení působí velmi věrohodně a jako by byly skutečné. Tvůrci se také opravdu snažili, aby Jack-Jack, hvězda celého snímku, působil co nejvěrohodněji, a opravdu se jim povedlo okopírovat miminkovskou mimiku do nejzazších detailů.  Ale i ostatní postavy působí věrohodně a občas (například u Evelyn, ale i jiných) máme dokonce pocit, jako bychom sledovali spíše hraný film než animaci.

A za to vděčíme i hercům, kteří postavy nadabovali, jak v originále, tak i českém znění. Ti svými vokálními projevy zahráli svoje postavy a vdechli jim jakousi reálnost. V originále tu tak zaznívají hlasy Craiga T. Nelsona, Holly Hunter, Catherine Keener, Boba Odenkirka, Samuela L. Jacksona i Brada Birda, který si opět střihl fanouškovsky nejoblíbenější postavu Ednu Mode. V českém znění se pak představují Jaromír Meduna, Tatian Vilhelmová, Iva Pazderková, Igor Bareš, Pavel Kříž nebo Jiří Strach.

Poslední důležitou součástí snímku je i hudební doprovod, za který vděčíme Michaelu Giacchinovi. Ten se již podílel na pixarovkách jako Coco, Ratatouille, Auta 3, V hlavě nebo prvních Úžasňákových. A teď je zpátky se svou klasickou znělkou z jedničky, kterou si zkrátka po skončení projekce nejde nebroukat. Jeho skladby jsou chytlavé a dobře ladí k ději i samotným postavám. Kromě populární ústřední znělky, ve filmu zaznívají i oslavné písně jednotlivých superhrdinů, které zkrátka baví.

Studio Pixar nám na horké letní dny přináší jedno ze svých nejočekávanějších pokračování vůbec. A tenhle kreslený příběh je opravdu osvěžující a zábavný. Úžasňákovi mají zkrátka všechno, co má takový správný animák mít a mnohem víc; líbivé postavy, chytlavý soundtrack, kvalitní a technicky pokročilou animaci a děj, co zaujme všechny věkové skupiny.
 
 

Šťastné mimino = šťastný otec.

A máma je zatím v akci.

Ale děti z toho zatím nejsou příliš nadšené.