Recenze: Predátor: Evoluce / The Predator

Před třiceti lety bojoval s Predátorem Arnie, dnes už to zvládnou i děti. Ach, ta dnešní mládež.
 
 
Je třeba představovat Predátora? Ne. Dojem z nového pokračování série celkem dobře vyjadřuje scéna, když nabídne statný voják poraněné vědkyni, že ji chytí, když skočí ze střechy autobusu, a pak ji ve všem tom zmatku nechá rozplácnout na zemi. Prostě je to zábava plná akce a někdy docela drsná, což je v kombinaci s Predátorem nutnost, ale některé dějové linky či pointa často skončí zašlapané do země, protože se na ně ve všem shonu zapomnělo.

Začínáme v temném lese kdesi v Mexiku, kde je voják Quinn McKenna (Boyd Holbrook známý třeba z Narcos) na tajné misi. Kde se vzal, tu se vzal, ztroskotá tady Predátor se vzácným nákladem. McKennovi se podaří na rozdíl od zbytku své jednotky přežít, přičemž dokonce připraví zraněného Predátora o část výzbroje. Dřív, než je zajat speciálními agenty, kteří se na naše mimozemské nepřátele specializují, pošle svou kořist domů, kde ji rozbalí malý syn Rory (Jacob Tremblay). Odtud se rozbíhají tři dějové linie: o zajatém a zkoumaném Predátorovi, o zajatém umíněném vojákovi, kterého chtějí prohlásit za blázna, a o malém klukovi, který dokáže rozluštit za jeden večer mimozemskou technologii.

S Predátorem se přijde kamarádit specialistka na evoluční biologii.Jenže tohle nestačí! Přijdou další dějové linie! S Predátorem se přijde kamarádit specialistka na evoluční biologii Casey (Olivia Munn), protože jako malá napsala dopis prezidentovi, takže je na zkoumání mimozemšťanů jako dělaná. Zbytek vědců umí jen bezradně pobíhat kolem, maximálně odebírat vzorky nebo dávat jedinečné artefakty do vitríny. Casey je ale nejen jedinečná vědkyně, ovládá také bojová umění, střílí z každé zbraně, která se jí dostane do ruky, má smysl pro humor a ochočí si klidně i mimozemského psa… Není divu, že pro ni získá slabost i Predátor.

A pak se objevují další postavy, které by se do recenze ani nevešly. Do scénáře se je ovšem nacpat povedlo, takže film je hlavně o tom, že sledujeme různé jejich pobíhání ve dne v noci, přesuny z místa na místo, boje s jedním Predátorem a pak s dalším Super-Predátorem, dokonce s Predátorovými psisky. Zajímá vás, zda mají taky „dredy“? No, zkuste hádat.

Když se do filmu nahrne tolik postav, nezbývá nic jiného než zakončit ho naprosto zběsilým, chaotickým a překombinovaným finále, kde kromě vnitřností hlavních hrdinů, létajících na všechny strany, nenávratně mizí do ztracena i mnohé dějové linky. Děje se toho tolik, že se v tom ztratí i mimozemský superlovec. Je to drsná zábava se spoustou akce, která může někomu kápnout do noty a minimálně pobavit. Jenže Predátor tu není úplně pro zábavu, že.

Co čekat u pokračování akční sci-fi o krvelačném mimozemšťanovi jiného, než rozporuplné přijetí? Některé zaryté fanoušky pohorší, ty méně náročné má šanci pobavit. Ale pokud si po zhlédnutí snímku s Predátorem vybavíme spíše neohrabanou akci a vtipy než atmosféru strachu, je rozhodně něco špatně.
 
 

„Ty tam! Čeká tě dlouhá a mučivá smrt, půjdeš se mnou do kina na můj nový film!“

Predátor se zlobí…

„Babičko, proč máš tak velké zuby?“