Recenze: TvMiniUni: Zloděj otázek bude i zlodějem vašeho času?

Dospělí diváci se budou muset obrnit velkou dávkou trpělivosti i hravosti.
 
 
Do kin přichází celovečerní verze TvMiniUni, oblíbeného a lehce bizarního dětského seriálu z ČT :D, který je něco jako česká verze Sezame, otevři se. Vykulené plyšové postavičky, pracující v televizi, mají na starost odpovídat dětem na jejich všetečné dotazy, což dělají formou písní a scének. Musí vždy přijít na to, jak dětem srozumitelně vysvětlit, proč má žirafa dlouhý krk, proč se volskému oku říká volské oko, ale také kde se berou hovínka.

Jenže mnohem zapeklitější dotazy přichází od dětí smutných: proč se rodiče hádají, kam odešel tatínek? V jednom momentě je těchto složitě vysvětlitelných otázek tolik, že pan ředitel Vrána už neví, co s nimi. Ale otázky najednou zmizí. Nestojí za tím náhodou jeden zklamaný kluk (Sebastian Pöthe), jehož rodiče (Barbora Poláková, Jiří Havelka) se neustále hádají? Copak se svou chůvou (Pavel Liška) asi vymyslel?

Do TvMiniUni najednou nevolají děti, ale nervózní mámy a tátové.Do TvMiniUni najednou nevolají děti, ale nervózní mámy a tátové, kteří nepoznávají svoje ratolesti, něco se totiž muselo stát. Zničehonic se totiž děti přestaly vyptávat, už nadále neodmlouvají, dělají přesně to, co po nich chtějí rodiče. Uklízí po sobě nádobí, jí zeleninu, spořádaně sedí. A to je opravdu hodně podezřelé. Tuto záhadu bude třeba vyřešit, jinak žádná domácnost nebude jako dřív.

Ve snímku uvidíme spoustu postav, ať už to jsou herci nebo loutky, dostaneme se do studia, na loď, do Velké herny i na pole plné mrkví. Na všímavější diváky čekají roztomilé a vtipné detaily. Snímku se nedá upřít originalita, kreativita, odvaha, jistá snaha o přesah pro rodiče, i moderní prvky. Zda jsou to ale dobré stavební kameny pro celovečerní film, nad tím se měli tvůrci asi zamyslet více. Otázkou je, zda tento formát není lepší pro televizi z toho důvodu, že před ni rodič může dítě posadit a dělat si svoje, zatímco muset pozorovat divoké křepčení v délce 80 minut spolu s potomkem v kině, to už je trochu jiná káva. Nebo spíš podívaná, ke které byste si dali sklenku vína.

Pohádka je ale svou bizarností pro fanoušky roztomilá a snaží se dětské diváky poučit i o poměrně citlivých tématech: že rodiče jsou taky jen lidé, často unavení, a když je toho na ně moc, křičí a třeba řeknou i něco, co nemyslí vážně. A pokud si nejste jistí jednou otázkou, tak nebojte: ano, i oblíbené bobky se objeví, bude jich plný teleport!

Film má bezpochyby dost úzkou cílovou skupinu, je nejvhodnější pro diváky seriálu, které dávka „ulítlosti“ a zmatenosti nepřekvapí. Ti by pak měli být spokojení, protože se dočkají svých oblíbených hrdinů a celkem pěkné náměty k zamyšlení čekají i na rodiče. Pokud ale nevíte, o co jde, nebo jsou vaše děti už o něco starší, můžete z kina odcházet buď znudění, nebo hodně vykulení, možná dokonce obojí.
 

Děti do laboratoře nepatří!

„Prosím vás, je tady ten králík z televize.“

Jak se vypořádat s všetečnými dětskými otázkami?