Recenze: Diego Maradona odhaluje stinnou stránku slávy

Cesta k úspěchu a strmý pád jednoho z nejslavnějších fotbalistů všech dob.
 
 
Britský režisér Asif Kapadia, oceněný Oscarem, má nesmírné nadání pro tvorbu dokumentů zároveň vizuálně zajímavých i dojemných, kritikou kladně přijímaných i divácky oblíbených. Po dokumentárních filmech o Ayrtonu Sennovi a Amy Winehouse je laťka očekávání u diváků nasazena velmi vysoko, a to právem. Nyní přichází film, který je podle tvůrce zakončením trilogie. Tentokrát si dal výzvu, že natočí film o někom, kdo ještě žije, a to o komplikované osobě, která je považována za jednoho z nejlepších fotbalistů všech dob.

Přivést na svět dokument o kontroverzní osobnosti Diega Maradony jistě bylo stejnou výzvou, jako předchozí snímky. Dny jeho slávy jsou dnes dávno pryč a z fotbalové modly je spíše komická postavička, která pod vlivem nejrůznějších látek předvádí vulgární gesta před novináři. Jak se to stalo? Většina filmu se odehrává v 80. letech, když se dostává do Neapole, chudého klubu, který si tou dobou bez výpomoci mafie rozhodně nemohl dovolit „nejlepšího fotbalistu světa“. A po Maradonově příchodu se s klubem začaly dít věci.

Jeho příběh ale Kapadia jako obvykle nepředkládá v chronologickém pořadí, a dokonce se ani příliš nevěnuje pozdějším etapám jeho života, přestože by jistě bylo materiálu dost. Opět spojuje dosud neviděné archivní záběry a nové audio rozhovory se spoluhráči, přáteli, bývalou manželkou, novináři. Nejde o suchý dokument, celý film je protkán Maradonovými fantastickými góly, které příznivci fotbalu ocení, a navíc nám během pár vteřin dokážou takové scény rozproudit krev v žilách. Vidíme ale také záběry ze soukromí, z rodinného archivu.

Režisér představuje konflikt mezi dvěma osobnostmi: Diegem, obyčejným klukem z chudinské čtvrti Buenos Aires, který jen chtěl hrát fotbal, a Maradonou, který se bratříčkoval s mafií, propadl drogám, plodil nemanželské děti a způsoboval skandály. Kapadia dokáže jako obvykle přinést jak spoustu informací, tak emocí. Toho druhého ale o něco méně, než jsme od něj zvyklí. Film je poutavý a dynamický také díky střihu (Chris King), se skvělou hudbou Antonia Pinty.

Diego Maradona vypráví příběh (ne)obyčejného člověka který se stal v očích příznivců idolem a později vyvrhelem.Diego Maradona vypráví příběh (ne)obyčejného člověka který se stal v očích příznivců idolem a později vyvrhelem. Vypovídá o neuvěřitelném tlaku médií a fanoušků, kteří se neváhali obrátit proti svému Bohovi ze dne na den. Maradona byl svobodný jen na hřišti, kde mohl kouzlit s míčem a zapomenout na své problémy. Na to, že je hlavní „hrdina“ dokumentu naživu, oproti Sennovi a Amy, je zapojený poměrně málo. Ale on by o sobě asi nemohl podat objektivní výpověď. Názor si ostatně musí udělat každý divák sám.

Pro fotbalové fanoušky bude snímek pochopitelně zábavnější než pro ty, kteří kopané neholdují. Přesto je vývoj Maradonovy kontroverzní osobnosti natolik zajímavý, že bez problémů zaujme i laiky. Tak tomu ostatně bylo i u předchozích Kapadiových filmů: bez váhání vtáhne do děje každého. Tentokrát je ale stopáž až příliš dlouhá a už nehltáme každou minutu, také chybí silný emocionální zásah, na který jsme zvyklí. Je možné, že divák bude i po více jak dvou hodinách strávených v kině odcházet jaksi neuspokojen.
 

Romantika na pláží.

Úsměv, vyletí ptáček!

Chvíle slávy a triumfu.