Recenze Život po večírku: Rozmazlená pařmenka se chce dostat do nebe. Navzdory předvídatelnosti pobaví i dojme

Pětadvacetiny se musí oslavit ve velkém.  Ale taky je nemusíte přežít. 

Cassie o tom ví své. Doposud žila jednu velkou neřízenou party, místo blízkých raději trávila čas obrážením klubů v doprovodu nejpovrchnějších lidí široko daleko, odstřihla rodinu a popularita se pro ni stala důležitější než blízcí přátelé. A zrovna v den jejích pětadvacátých narozenin se jí řádění vymstilo. Nejen, že se pohádala s nejlepší kámoškou, ale taky tragicky zemřela. 

Naštěstí se jí záhy ujme strážný anděl v podobě věčně uchechtané postarší dámy, který Cassie vysvětlí, co ji dále čeká. Než se totiž rozhodne o tom, jestli půjde do nebe nebo do pekla, dostane možnost během pěti dní napravit, co pokazila, a srovnat své účty na Zemi. Začne tak hloupoučká, trochu okoukaná, ale vcelku vtipná podívaná o snahách postpubertální hříšnice zlepšit život svých blízkých alespoň po smrti. 

Mnohé možná překvapí, že režisérem snímku je třiašedesátiletý Stephen Herek, kterého můžeme znát jako tvůrce filmů Do hlubiny 2, Táta za všechny peníze nebo například slavných Tří mušketýrů z roku 1993. Za dobu, co se Herek režii věnuje, v jeho portfoliu nalezneme průřez různými žánry – a nutno dodat, že mezi adaptací Dumasova slavného románu a netflixovské komedie o mladé pařmence je rozdíl propastný. 

I když se Cassie zpočátku zdá jako namyšlená, hysterická puberťačka, v průběhu posmrtných eskapád poznáme její překvapivě příjemné já.Přestože scénář je předvídatelný, jsou velkým plusem milé charaktery postav. I když se Cassie zpočátku zdá jako namyšlená, hysterická puberťačka, v průběhu posmrtných eskapád poznáme její překvapivě příjemné já. Podobně pak Lisa, její introvertní soused nebo do jógy zblázněný otec, kteří budou celou dobu milí, vtipní, chvílemi dokonce zvládnou nečekaně dojmout. 

V roli Cassie se objevuje Victoria Justice, které role vzpurné mladé dívky tentokrát perfektně sedla. Věříme jí každou alkoholovou eskapádu, každou bipolární náladu, ale i sebekritické uvědomění. 

Pokud od Života po večírku divák nebude příliš očekávat, může se mu jakožto podívaná na jedno odpoledne snadno zalíbit. Je to komedie s příjemným tempem, která je sice místy pubertálně trapná, drží se stereotypů a je hollywoodsky emočně vyhrocená, ale i u takových je někdy příjemné se odreagovat. 

 Nejlepší kámošky i po smrti. 

Dohnat zameškané možná nebude tak snadné… 

Kdybych žila, dala bych ti like na Instagramu.