Recenze: Margrete – královna severu je působivé historické drama, které odkrývá zajímavou část severských dějin

Legenda o zmizelém králi.

Spojenectví Dánska, Švédska a Norska se drží pospolu pouze díky královně Margrete a její pevné a rozumné vladařské ruce. Po jejím boku vládne její nástupce, král Erik, kterého považuje za vlastního syna, i když ho adoptovala od své sestry poté, co její vlastní zemřel. Nebo se to aspoň domnívala. Přesně uprostřed Erikových zásnub s anglickou princeznou Filipou se totiž na dvoře objeví muž, který tvrdí, že je zesnulým králem Olafem, a tedy právoplatným nástupcem trůnu. Nyní je pouze na Margrete, aby v cizinci poznala svého syna a odhalila pletky, které za jejími zády kují její někdejší spojenci.

Přesně tak zní skutečné historické události, kterými se inspiruje snímek Margrete – královna severu režisérky Charlotte Sieling, která stojí částečně i za scénářem. Spolu se svými kolegy zde Sieling vypráví poutavý příběh, který odkrývá zajímavou a pro zahraniční publikum zcela neznámou část severských děj. A právě tím zaujme nejvíce a diváka neznalého skandinávské minulosti neotřelé vyprávění naprosto vtáhne do děje.

Sieling nabízí vskutku kvalitně provedenou podívanou po všech stránkách.Sieling nabízí vskutku kvalitně provedenou podívanou po všech stránkách, nejen z hlediska propracovaného scénáře, který je však tím nejvýraznějším plusem. Mísí se zde napětí s dramatem, dojemností, charakterizací postav a historickou přesností. Té tvůrci docílili za pomocí autentických kulis, kostýmů a celkově skvěle zpracovaného prostředí (zajímavostí může mimo jiné také být, že se film částečně natáčel i v Česku). Za pochvalu stojí i korektní střih, díky kterému má vyprávění hlavu a patu, spád a ani na chvíli nenudí.

Tomu pomáhá i silné herecké obsazení. Zejména pak Trine Dyrholm v roli titulní Margrete. Dyrholm doslova oživuje tuto charismatickou a odolnou severskou královnu a osvojuje si svou roli. Její Margrete je symbolem skandinávské monarchie a sympatetická protagonistka, kterou se zájmem sledujeme, a to hlavně díky výraznému výkonu Dyrholm. Vedle ní pak stojí za zmínku Morten Hee Andersen coby král Erik, adoptivní syn Margrete. Andersen dobře podává komplexnost, hloubku a dvojrozměrnost své postavy. Jeho Erik není jen, jak se může na první pohled zdát, rozmazleným princátkem, ale postavou s city a vlastní agendou. V neposlední řadě je pak také významným hráčem Peder, hlavní církevní představitel, kterého zde ztvárnil Søren Malling, jehož přednes je velice výrazný a charakteristický.

Margrete – královna severu je v závěru působivým historickým dramatem, které zaujme hlavně svým příběhem. Ten je svou neznámostí atraktivní zejména pro zahraniční publikum. Za pochvalu stojí i celkové provedení snímku, na které se podepsala velká produkce, což je znát nejen z prostředí, kde se natáčelo. Kvalitní je i celkové zpracování od kulis, přes kostýmy až po střih a práci kamery. Když se do toho pak přidají i kvalitní herecké výkony, vznikne záživná podívaná, která vás vtáhne do svého děje.

Za Margrete stojí vojska Dánska, Norska a Švédska.

Její pravou rukou je její adoptivní syn král Erik.

Vše se ale změní s příchodem pohřešovaného krále Olafa.