Recenze: Jidáš a černý mesiáš je silnou výpovědí o černošské komunitě a nabízí hlubší pohled do hnutí Černých panterů

Vzestup a pád Freda Hamptona.

Všichni bezesporu víme, nebo aspoň tušíme, kdo byli Černí panteři (Black Panther). Toto hnutí otřásalo Spojenými státy v jeho nejkritičtější době, v 60. letech, kdy se ještě řešily různé rasové problémy. Zabývaly se jím snímky od Forresta Gumpa až po BlackKklansman, a nyní tu máme další přírůstek. Jidáš a černý mesiáš se zaměřují na skutečný příběh, ve kterém Bill O’Neal infiltruje toto hnutí pod vedení FBI za účelem dostat se k Fredu Hamptonovi, vůdci této extremistické strany.

Režisér a scenárista Shaka King, pro nějž se jedná o celovečerní debut, tak přináší neotřelý snímek, který se zaobírá těžkou černošskou tématikou, jenž nemusí být pro každého lehko stravitelná. Naštěstí však King a spol. tuto problematiku podávají srozumitelně a dostatečně zajímavě, a tak, i když je podívaná poměrně informačně hutná a místy statická, tak upoutá a zanechá na divákovi silný dojem.

Nejvýraznějším bodem jsou energetické a podmanivé proslovy Hamptona.Za ten vděčí především hereckému obsazení, jehož výkony jsou jádrem celého filmu. Vyznamenali se tu především Lakeith Stanfield a Daniel Kaluuya, kteří si za svou práci vysloužili nejen nominace na četná filmová ocenění, ale i samotné sošky, Kaluuya byl dokonce odměněn i Oscarem. A není se čemu divit. Stanfield i Kaluuya podávají silné a emocemi nabyté přednesy, na kterých je snímek postavený. Nejvýraznějším bodem jsou energetické a podmanivé proslovy Hamptona v podání Kaluuyi, který v nich skutečně dává vše ze sebe. Kaluuya se tak přímo převtěluje do své postavy a přesvědčivě se přeměňuje do lídra Černých panterů. Stanfield jako O’Neal však nezůstává moc pozadu, i ten podává velmi výrazný a všeříkající výkon a svou postavu nám přibližuje natolik, že neustále s napětím čekáme, co s ním bude dál.

Okrajově pak za zmínku stojí i Jesse Plemons jako agent FBI, který rekrutuje O’Neala, či Dominique Fishback coby Hamptonova přítelkyně. Plemons odvádí kvalitní práci a představuje další dimenzi příběhu. Fishback pak skvěle ztvárňuje na první pohled naivňoučkou dívku, která se nechá strhnout Hamptonovou osobností, ale postupně dospěje do svého vlastního charakteru, který jí dává právě její představitelka.

Náladu celého příběhu pak doplňuje povedený hudební doprovod. Nejde jen o klasický soundtrack, který pro film složili Mark Isham a Craig Harris, ale především o popové skladby, které oživují jinak poměrně statický děj. Zaznívá tu tak především černošská hudba, jako je hip hop nebo rap, která vtahuje do příběhu a činí ho autentičtějším.

V závěru je Jidáš a černý mesiáš silnou podívanou, která nabízí zajímavý skutečný příběh s rasovou tématikou. King se tu zabývá složitou problematikou, a její zpracování díky tomu není vždy úplně nejlepší. Největším minusem je beze sporu statické vyprávění, které se místy neskutečně vleče, a to je škoda. Oživují ho však výrazné monology a energetické proslovy Freda Hamptona v podání Daniela Kaluuyi, který si svého Oscara jednoznačně zasloužil. Tento Kingův snímek z loňského roku, tak určitě není pro každého, ale rozhodně stojí za to vidět.

Ed Hampton urputně bojuje za práva černochů.

Svými mocnými proslovy nadzvedne kdekoho.

Netuší však, že Bill O’Neal kuje své vlastní plány.