Recenze Kdyby radši hořelo: Padají chemtrails, chraň se octem! Drama z vesnice ukazuje, jak snadné je podlehnout strachu a dezinformacím

Teroristický útok dodávkou, musíme se bránit!

Dezinformace, hoaxy či fake news jsou pro současnou společnost, včetně té české, mimořádně citlivé téma. Polarizace společnosti převážně díky masivnímu informačnímu přetížení se stále rozšiřuje. Jedna strana nechápe, jak „tomu můžou vůbec věřit,“ druhá dále hlásá „prozření a pravdu.“ Kdo je ale šířením falešných zpráv nejvíce ohrožený, a na koho mají reálný dopad? A co se stane, když jim uvěří celá komunita? Na tyto otázky se snaží ve svém celovečerním debutu Kdyby radši hořelo odpovědět režisér Adam Koloman Rybanský.

V Rybanského prvotině se ohroženou stává vesnička kdesi v Česku. Hlavním hrdinou je Standa (Michal Isteník), velmi prostý muž a člen hasičského sboru, spokojený v ideálu klidného bezpečného života v domě a těšící se na narození syna. Při tradičních velikonočních slavnostech ale Standovu rutinu naruší bouračka dodávky, která těžce zraní jednoho z obyvatel vesnice. Starosta vyzývá ke klidu, Standův životní mentor a velitel hasičů Broňa (Miroslav Krobot) má ale o situaci jasno – na venkov přichází muslimové z Blízkého východu, bouračka byla pokusem o teroristický útok. A vesnici je před nimi potřeba bránit.

Na principu manipulace s jednotlivci i skupinou pomocí strachu způsobeném falešnými informacemi stojí prakticky celý snímek.Na principu manipulace s jednotlivci i skupinou pomocí strachu způsobeném falešnými informacemi stojí prakticky celý snímek. Hierarchie postav má ve vesnickém prostředí jasně vymezené pozice – nečekaná událost rozbije denní rutinu a vyvolá v občanech vesnice zmatek. Ten se dá vyřešit primárně odpověďmi a řešením – a proč neuvěřit verzi, které nabídne vesnická autorita?

S těmito principy Rybanský pracuje precizně. Na plátně nám postupně ukazuje zranitelnost skupiny těch, kteří se od centra dění, a tedy i informačního toku, ocitají nejdál ze všech. Všudypřítomný pocit ohrožení vyeskaluje až do téměř válečných způsobů řešení, a tísnivá atmosféra tomu pomáhá. Strach z možného útoku migrantů probouzí ve Standovi paniku v takovém měřítku, že se uchyluje k drastickým řešením – pro diváka často zábavným.

Téma dezinformací jde komickým prvkům bezesporu naproti. Víc, než kdy jindy se k nim ale musí přistupovat s velkou opatrností. Je totiž nasnadě ze situační komedie a přehledu bizarních situací sklouznout do výsměchu těm, kteří jsou hoaxy ovlivněni. Rybanský si komplikovanost tématu dobře uvědomuje a k humorným scénám přistupuje citlivě, v některých scénách se mu ale balanc stejně nepovede udržet a výsměchu se nevyhne.

Režii zdatně podporují herecké výkony. Michal Isteník roli Standy posouvá až do typického příkladu pábitelského vesničana, kterému od totální neschopnosti a propadnutí bezduchému následování zachraňuje jeho racionální, energická žena v podání Anny Polívkové. Výjimečné představení nabízí v roli Broni Miroslav Krobot, jenž jako vdovec hledající nový smysl života dovede příběh až do tragikomického konce.

Na pole české kinematografie se téma dezinformací ještě tolik neprobojovalo (můžeme zmínit například dokument Co dokáže lež?), Kdyby radši hořelo mu dává ale více než slušný start. Na zahájení 38. FAMUFESTu sklidil úspěch, stejně tak při uvedení na slavném festivalu Berlinale. Částečná inspirace činem českého teroristy Jaromíra Baldy je ve filmu patrná, a zaměření na zranitelné skupiny v době informačního přetížení je v současnosti více než důležité.

Strůjci konspirací.

Sousedská hlídka, nebo domobrana?

Racionální přírůstek.