Recenze: Elvis je svéráznou poctou, která nesedne každému, ale je pořádně zářivá

Má ještě Elvis co nabídnout, nebo by se měly legendy nechat odpočívat v pokoji?

Životopisné filmy po sobě někdy zanechávají hořkou pachuť. Někdy budí dojem, že se jen snaží přiživit na známém jméně. Tohle ale není jen další životopis, a to ze tří důvodů: Elvis je Král, režisér Baz Luhrmann umí hudební filmy nejspíš lépe než kdokoli jiný, a Austin Butler se právě stal mega hvězdou, a přece chcete vědět, jak.

O Elvisovi má každý nějakou přibližnou představu. Nemusíme ani zmiňovat jeho příjmení, každý ví, o kom se mluví, protože Elvis je Elvis. Každý známe pár písniček, jeho kotlety a kostýmy, šílející fanynky a nešťastný skon. Bylo by zajímavé zjistit víc? A Luhrmann nás přiměje zakřičet: Ano, chceme víc! Víc, než zjistit proč vlastně ve Vegas oddává zamilované (nebo opilé) páry Elvis, kde se vzaly jeho pohyby a co se stalo s jeho kariérou.

Snímek je dynamický, kreativní, a tak nějak je tu všeho až až. Lokací, postav, kostýmů a třpytu. Celkem dlouho si s námi Luhrmann hraje a Butlera (Elvis) nám neukazuje. Teprve postupně si na něj zvykáme a už nehledáme rozdíly mezi ním a originálem, v našich očích je to Elvis. Charismatický i křehký, umělec i obyčejný člověk. Byl první hudební superstar a na vrcholu bývá člověk sám.

Film nám sice nenabízí přehled všech milníků Elvisova života a kariéry, ale nejspíš nás dostane k Elvisovi jako takovému nejblíž, jak to u filmu vůbec jde.Film nám sice nenabízí přehled všech milníků Elvisova života a kariéry, ale nejspíš nás dostane k Elvisovi jako takovému nejblíž, jak to u filmu vůbec jde. Snaží se nám ukázat spíše jeho podstatu a pak už nemusí otrocky představovat všechna “best of” jeho života.

Jenže trošku jako by Luhrmann původně nevěřil, že najde tak skvělého představitele Elvise, a tak si to pojistil Tomem Hanksem v roli jeho manažera, známého jako “plukovník Parker”. A ten je tu víc než Elvisova manželka nebo máma. Klidně by se to obešlo bez něj, napadne nás, ale ono to nešlo, protože schopný manipulátor měl zásadní vliv na Elvisovu kariéru a celý život. Ale nemusel z něj kvůli tomu být vypravěč, který dostane tolik prostoru. Vyprávění je tak krkolomné a Hanksova postava je naprosto slizká karikatura, která nás jen otravuje. Jeho honba za penězi je nadčasové téma, kterému porozumíme okamžitě. Zatímco rasová segregace v konzervativních padesátých letech nám připomene, jak moc se od těch dob společnost změnila. Bylo ale zbytečné dělat z Elvise pomalu nesvéprávnou oběť zručného manipulátora, nakonec dospěl v muže, který rozhodoval sám za sebe.

Kvůli zběsilému tempu a občas až agresivnímu podání tu ovšem uvidíme jen pár momentů, které si můžeme skutečně vychutnat. Luhrmann nám sice předvádí všechno, co dokáže, ale neumožní nám to zpracovat. Škoda, že se snaží nás tak moc bavit, až zapomíná nás i dojímat, a to tedy Král rock ‚n‘ rollu uměl mnohem lépe.

I když se najde pár slabších chvilek, poměrně strašidelných 159 minut nám uteče bleskurychle, přestože se s takovou stopáží setkáváme spíše u rozsáhlých fantasy a sci-fi snímků, kde se to postavami jen hemží. Tady stačí jedna hvězda. Skutečný život je někdy poutavější, než co nám nabízí nekonečné možnosti lidské fantazie.

O tomto snímku se dá říct leccos, ale rozhodně ne to, že se drží při zdi. Pro někoho možná až příliš intenzivní podívaná, ale film o Králi a jeho turbulentním životu nemůže být obyčejný. Uhrančivé zpracování nás pohltí, vezme nás na neuvěřitelnou jízdu, a to i ty, které Elvis před zhlédnutím filmu vůbec nezajímal. Austin Butler nám vyrazí dech a Luhrmannova režie už nedovolí ho popadnout.

Dámy a pánové, jízda začíná!

„Dobře se o tebe postarám, chlapečku.“

Všechny cesty vedou do Vegas.