Exmanželka za odměnu / The Bounty Hunter – recenze

The Bounty Hunter – Lovec odměn.
 
 
Exmanželka za odměnu je definovaná jako komedie. No, abych jí nekřivdila, dvakrát / třikrát se zasmějete (Butlerův radostný tanec na ulici, útok golfových míčků….). Ale podle mě to nestačí k tomu, abych film označila jako komedii. Hold lživá reklama se najde úplně všude.

Další žánr, který jí je připisován, je romantika. Klasická linie je zachována: nenávidí se – přehodnotí svá stanoviska díky okolnostem – padnou si zamilovaně do náruče. V některých filmech je toto základní schéma podáno nápaditě, s humorem a velkou dávkou chemie a to je jeden z velkých problémů Exmanželky za odměnu. Chemie. Gerard Butler a Jennifer Aniston se k sobě zkrátka nehodí. On – živočišný neandrtálec se zemitým sex-appealem, ona – stárnoucí i když pořád rajcovní, vážná a lehce chladná blondýna. Dokud mezi nimi panuje čirá nevraživost a upřímná škodolibost, je to vcelku koukatelné a i další čárka k dobru do sekce komedie. Jakmile se začnou objevovat zrnka vřelejšího citu, stává se film čím dál tím víc fádnějším a nudnějším.

Do třetice všeho dobrého tu máme akci. Je sice moderní označovat film za romantickou akční komedii, ale ne každý si toto označení zaslouží. Akční scény dokáží sice romantické komedie dosti okořenit, ale zde se to opravdu nedaří. Fanynky Gerarda Butlera budou spokojenější u filmů jako Ctihodný občan, Chceš mě, chci tě nebo 300. Co se Jennifer Aniston týče, Přátelé to jistí.
 

Miláčku, podívej. Kdo to tam na nás kouká?

Já ten výprodej stihnu za každou cenu. Uf.

„Miláčku, nikdo nemá tak sexy ramena jako ty.“