Recenze Otec a syn: Francouzské drama citlivě popisuje proměnu jednoho vztahu v drsných podmínkách

Jedna z nejsilnějších věcí na světě je pouto mezi rodičem a dítětem.

Za režií a scénářem stojí francouzský filmař Mathieu Vadepied. Ten v minulosti působil spíše jako kameraman. Společně s Ericem Toledanem a Olivierem Nakachem se podílel například na vzniku oceňovaného díla Nedotknutelní.

Evropou zmítá první světová válka. Sedmnáctiletý Thierno je odvlečen násilím z Afriky do francouzské armády. Jeho otec Bakary opustí rodinu a připojí se dobrovolně k němu, aby ho zachránil. Oba jsou okamžitě posláni na válečnou frontu. Thierno se zalíbí velícímu důstojníkovi, který ho povýší a povzbudí k boji. Návrat domů nebude tedy vůbec jednoduchý.

Francouzská kinematografie má neuvěřitelný smysl pro vyjádření niterných emocí, které je těžké nějak uchopit. Tomuto snímku se to podařilo na výbornou. Popisuje silné pouto mezi otcem a synem, které ale prochází nelehkou zkouškou. Bakary se musí smířit s tím, že jeho syn začíná být soběstačný muž. Thierno si zase hledá vlastní cestu, aniž by při tom znevážil svého otce.

Navíc mezi nimi vznikne názorový střet. Otec chce zachránit sebe a syna tím, že sežene peníze a společně utečou. Syn po zmanipulování válečnou propagandou zase nevidí jiné východisko než vyhrát válku. Situaci příliš neprospívá ani fakt, že je oficiálně otcovým nadřízeným.

Na druhou stranu se ukazuje také drsnost války. Zvláště během prvního světového konfliktu to byla dost osobní záležitost, protože vojáci bojovali tělo na tělo o každý metr půdy. Svědectví o tom, jak to chodí v zákopech, podává například cenami ověnčené drama 1917. Některé záběry z Otce a syna připomínají právě toto dílo.

Film Otec a syn vyniká tím, jak realisticky a citlivě vykresluje pevné pouto mezi rodičem a dítětem.Nicméně v tomto případě se otevírá ještě jedno důležité téma. Upozorňuje se na to, že v první světové válce byli nuceni bojovat také vojáci z kolonií, které ovládaly světové velmoci. Afričtí domorodci si žili své vesnické životy, když je někdo chytil a řekl jim, že musí bojovat ve válce, o které do té doby ani nevěděli. Právě takhle film začíná, protože úplně na začátku sledujeme, jak spolu ústřední postavy ošetřují kopyto dobytku.

Hrdinou příběhu je Bakary, kterého hraje Omar Sy. Ten se nejvíce proslavil jako živelný ošetřovatel Driss v životopisném dramatu Nedotknutelní. Znát ho můžete ale také ze snímků Jurský svět, I dva jsou rodina nebo Nepoužitelní. Jeho syna ztvárňuje mladý herec Alassane Diong. Válkou posedlého velícího důstojníka zase hraje Jonas Bloquet, který je momentálně tváří hororové série Sestra.

Kromě relativně slunného začátku je obraz po celou dobu výstižně potemnělý. Nejpovedenější záběry jsou pak paradoxně z válečné vřavy. Když se do ní Bakary a Thierno poprvé dostanou, divák má pocit, jako by tam byl s nimi. Za zmínku určitě stojí také doprovodná hudba, kterou má na svědomí skladatel Alexandre Desplat. Jeho hudbu můžete znát třeba z děl Králova řeč, Kód Enigmy, Dánská dívka nebo ze série Harry Potter.

Film Otec a syn vyniká tím, jak realisticky a citlivě vykresluje pevné pouto mezi rodičem a dítětem. I když se hlavní postavy dostanou na frontu první světové války, jejich příběh má hodně osobní charakter. Každá situace má nějaký dopad na vývoj jejich vztahu, což je velmi zajímavé pozorovat. Zároveň se v některých sekvencích ukazují situace z každodenního života vojáků. Snímek má navíc symbolickou hodnotu, protože jeho prostřednictvím Francouzi přiznávají své chyby z minulosti. Navzdory tomu možná nezaujme každého. Někoho může odradit pomalejší tempo vypravování, pochmurné prostředí války nebo neblízkost tématu.

Není nic lehčího než zmanipulovat mladého člověka, který hledá smysl existence.

Rodičovská láska nezná meze.

„Můj syn padl za vlast a světový mír.“