Recenze: Víkend v Taipei je akční honička s příchutí rodinného dramatu

…takže vlastně něco jako Vánoce!

Agent z protidrogového John Lawlor (Luke Evans) se ocitne v Taipei na misi, která je napůl akčním zátahem a napůl trapným setkáním s bývalkou Joey (Gwei Lun-mei). Ta se zapletla s místním zločineckým bossem Kwangem (Sung Kang), a neexistuje snadná ani bezpečná cesta, jak mu ze života zase zmizet. Následuje koktejl rychlých honiček, bojových scén a milostné zápletky, která působí stejně nuceně jako smažený sýr v nabídce čínské restaurace.  

Pokud jde o podívanou, film ji bezesporu nabízí. Od drsné rvačky v kuchyni restaurace, při níž se používá snad všechno kuchyňské náčiní, až po vrcholné zúčtování v kině, akce je poměrně zábavná, energická a technicky zvládnutá. I když je jí tak nějak málo. Rozmanitý soundtrack dobře doplňuje energické sekvence, práce s kamerou je dynamická a tempo neúprosné, až bychom skoro dokázali zapomenout, že děj je v podstatě vedlejší. Ale je to tak, akce sama o sobě film neutáhne a Víkend v Taipei působí, jako by se snažil odvést naši pozornost od nedostatku obsahu tím, že nám bude servírovat další akci a rvačky. 

Na první pohled je tenhle snímek elegantní a nablýskaný jako sportovní auta ve scénách honiček, ale zároveň prázdný jako dějové díry, kterými s radostí projíždí.Na první pohled je tenhle snímek elegantní a nablýskaný jako sportovní auta ve scénách honiček, ale zároveň prázdný jako dějové díry, kterými s radostí projíždí. V režii George Huanga, který se znovu objevil po režijní pauze tak dlouhé, že by se dala měřit na psí roky, je tento film filmovým ekvivalentem fast foodu: levný, efektivní a většinou zapomenutelný. Ale někdy je to přesně to, na co máte chuť.  

Luke Evans se s látkou popasoval nejlépe, když ztělesnil archetyp zlotřilého agenta se šarmem a úsměvem, kterému z očí čtete: „Ano, vím, že je to směšné.“ Gwei Lun-mei své postavě vdechla dostatek odvahy a charismatu, aby se povznesla nad omezení scénáře. Sledovat ji, jak během zkušební jízdy nenuceně terorizuje prodavače aut, je jedním z mála okamžiků, kdy je film skutečně čirá zábava. Sung Kang je však v roli zlotřilého Kwanga žalostně nevyužitý. Jeho přirozený šarm je potlačen scénářem, který ho vykresluje jako padoucha tak nevýrazného, jakoby vypadl z thrilleru z devadesátek. Jednorozměrný, nudný, nepřekvapivý zloduch, na kterého snadno zapomeneme už ve chvíli, kdy není v záběru. Jeho postava je frustrujícím způsobem jednorozměrná.

Režie George Huanga je kompetentní, ale neinspirativní. V akčních scénách se mu daří, ale když přijde na emoce a dramatickou minulost postav, klopýtá ode zdi ke zdi. Zejména flashbacky byly špatným krokem – trapné paruky, chaos a tak dále. Tyto scény, které mají nastínit historii postav, působí spíše jako parodie než jako skutečné vyprávění. Dalším slabým článkem je scénář, ve kterém se střídají krkolomné dialogy a nechtěně vtipné momenty. Když už se ale dočkáme nějaké akční sekvence, jsou dynamické a hutný střih a nápadité úhly kamery vynahrazují nedostatky ve vyprávění filmu. Huang prokazuje cit pro akci, i když jeho vypravěčské schopnosti zůstávají v nedohlednu. Film ví, že nevymýšlí nic nového, a opírá se do své směšnosti, díky čemuž mu lze snáze odpustit chyby.

Měli byste strávit víkend v Taipei? Pokud chcete jednorázovou akční zábavu, u které můžete vypnout mozek a užít si podívanou, odpověď zní ano. Film přináší dostatek napětí a smíchu aby ospravedlnil svou existenci, i když na něj do zítřejšího rána pravděpodobně zapomenete. Herci odvádějí obdivuhodnou práci s tím, co jim bylo dáno. Ale nedostatek hloubky, originality a sebemenší dávky překvapení ho stahuje do sféry průměrnosti. Je jako hamburger z fast foodu: předvídatelný, trochu mastný, ale ve správném kontextu nepopiratelně uspokojivý. Je šitý na míru fanouškům béčkových akčních filmů, jen nečekejte, že ve vás zanechá trvalý dojem. Koneckonců, ne každý víkend má být nezapomenutelný.

„To byla jízda!“

„Synáčku, hraní Gran Turismo ti do života nic nedá!“

Je důležité mít auto, které ladí s vaší krví.