VAROVÁNÍ: Následující text může obsahovat stopové množství seriózní kritiky.
Komediální žánr dostal ránu defibrilátorem, kterou potřeboval. V poslední dekádě se humor odstěhoval na internet, nacpal do pětivteřinových videí s kočkami a z kin se vytratil jako hosti z nudné párty. Bláznivá střela ale přichází připomenout, že pořád existuje něco lepšího než scrollovat TikTok – smát se společně s davem lidí v kinosále tak, že vám popcorn padá z pusy a bojíte se jít na záchod, aby vám neunikla jedna z hlášek, se kterými budete otravovat své okolí následujících pár dní. Tahle čtvrtá kapitola slavné série se neptá, jestli o ni někdo stál, prostě vrazí dovnitř, hodí banánovou slupkou a nechá vás uklouznout přímo do laviny gagů. Tohle je ta pravá pocta staré škole bratří Zuckerů a Abrahamse.
Není jen náhradníkem, je pokračovatelem té samé herecké filozofie: čím vážněji hrajete nesmysl, tím víc se divák směje.Leslie Nielsen se stal komediální legendou díky postavě Franka Drebina, policisty, který má nulové povědomí o tom, jak směšný vlastně je. A právě to dělalo každou jeho absurditu nezapomenutelnou. Jeho neochvějný klid a kamenný výraz proměnil každou pitomost v kultovní scénu. Publikum si ho zamilovalo právě proto, že nikdy nemrkl, nikdy neuhnul svým zkoumavým pohledem, nikdy nepřiznal, že je vtipný – a tím byl vtipný dvojnásob. Nová Bláznivá střela se tohoto odkazu chytá pevně a s respektem. Liam Neeson coby jeho syn si zachovává neotřesitelnou vážnost, přestože kolem něj propuká naprostý chaos (který sám způsobil). Není jen náhradníkem, je pokračovatelem té samé herecké filozofie: čím vážněji hrajete nesmysl, tím víc se divák směje. Neeson, muž, který dokázal ve své notoricky známé roli zachránit dceru z rukou únosců, se teď rozhodl dělat… humor. Upřímně, je to trochu děsivé, když se Neeson usměje, půlka sálu instinktivně hledá únikový východ.
Režisér Akiva Schaffer, známý pro cit pro tempo a komediální načasování, natočil film, který po třech desítkách let odmlky nepůsobí jako starověká vykopávka snažící se vykrádat pro peníze něco, co kdysi fungovalo, ale jako série, která se jen na chvilku schovala, aby se vrátila s novou energií. Příběh je tu tradičně jen symbolicky. Drebin Jr. vyšetřuje sebevraždu/nehodu softwarového inženýra, jehož sestra (Pamela Anderson) trvá na tom, že šlo o vraždu. Anderson překvapí nejen tím, že skutečně hraje, ale i tím, že jí to jde a jak je oddaná své úloze. Schafferova režie dělá z filmu neúnavný kulomet na vtipy. Některé nám sice jen prosviští kolem uší, jiné nejsou k vlastní smůle rozvedeny – třeba zmínka o synovi Nordberga, což je věčná škoda, protože původní Nordberg býval pokladnicí gagů. Přesto je vtípků tolik, že každý divák dostane zásah, i kdyby to byl Chuck Norris.
Bláznivá střela je jako očistná kúra, která nám připomíná, jaké to je smát se úplně obyčejným nesmyslům. Je to film, který vám dovolí na hodinu a půl zapomenout, že svět venku je plný apokalyptických zpráv a filmy plné superhrdinů, kteří už padesátkrát zachránili svět. Neeson, stejně jako kdysi Nielsen, hraje vše smrtelně vážně, a tím se paradoxně stává dokonalým zdrojem absurdní komiky. Schaffer naštěstí neudělal chybu, že by chtěl film “vylepšovat” nebo mu dávat hlubší smysl. Bláznivá střela zůstává směšná, přepálená a dokonale pitomá. Jen tak totiž navazuje na původní odkaz: humor je dětinský, ale zároveň chytrý v tom, jak mistrně pracuje s vizuálními gagy, slovními hříčkami i čistou absurditou. Frank Drebin s novou tváří, ale stejnou duší, se vrátil – a je radost sledovat, jak znovu „chrání a slouží“, i kdyby přitom omylem zboural půlku města.
Zločinci, třeste se, je tu další Frank Drebin!
Kdo bude zachraňovat koho?
„Dobrý večer, Ondřej Novotný dneska nemohl…“
Bláznivá střela / Naked Gun
Bláznivá střela je jako očistná kúra, která nám připomíná, jaké to je smát se úplně obyčejným nesmyslům. Je to film, který vám dovolí na hodinu a půl zapomenout, že svět venku je plný apokalyptických zpráv a filmy plné superhrdinů, kteří už padesátkrát zachránili svět. Neeson, stejně jako kdysi Nielsen, hraje vše smrtelně vážně, a tím se paradoxně stává dokonalým zdrojem absurdní komiky. Schaffer naštěstí neudělal chybu, že by chtěl film “vylepšovat” nebo mu dávat hlubší smysl. Bláznivá střela zůstává směšná, přepálená a dokonale pitomá. Jen tak totiž navazuje na původní odkaz: humor je dětinský, ale zároveň chytrý v tom, jak mistrně pracuje s vizuálními gagy, slovními hříčkami i čistou absurditou. Frank Drebin s novou tváří, ale stejnou duší, se vrátil – a je radost sledovat, jak znovu „chrání a slouží“, i kdyby přitom omylem zboural půlku města.
- Hodnocení
