Jak snadno se láska změní v soutěž a soutěž v nenávist.
Theo Rose, špičkový architekt se sebevědomím vysokým jako mrakodrapy, které by chtěl stavět, se během jedné bouřky mění v nezaměstnaného otce v domácnosti. Ve stejný okamžik jeho choť Ivy, oddaná máma i pečlivá kuchařka, dostává svou životní šanci: její léta přehlížené krabí bistro se promění v hit. Role v domácnosti se obracejí, úspěch jednoho se stává pádem druhého. Co by mohlo být inspirativním příběhem partnerské podpory se rychle mění v toxickou soutěž: kdo víc září, kdo víc páchne porážkou, a čí práce je skutečně důležitá: ta, co přináší peníze, nebo ta, která zajišťuje chod domácnosti?
Roseovi režiséra Jaye Roache jsou novou adaptací románu z roku 1981, přičemž předchozí filmové zpracování z konce osmdesátých let se vyžívalo v jízlivé brutalitě manželské války. Tenhle remake s Olivií Colman a Benedictem Cumberbatchem v hlavních rolích se tváří moderněji, ale i zde se servíruje ironie ostrá jako čepel šéfkuchařského nože.
I když sledujeme rozklad dlouholetého vztahu v přímém přenosu, dostaneme se k samotné válce mnohem později, než bychom čekali. Ale o to autentičtější je to, co jí předchází: plíživý hněv, nevyřčené zklamání, nedořešené křivdy… Colman a Cumberbatch patří mezi nejzářivější talenty své generace, bohužel mnohem více jim věříme manželské problémy, než že by se k sobě jako partneři nějak výjimečně hodili. Přesto ale svými výkony dokážou krájet naše emoce na tenké plátky a servírovat je v nečekaných kombinacích. Jejich dialogy mají jiskru, bystrost i suchost britského humoru, stejně jako podprahovou zášť a pasivně-agresivní sdělení. Ovšem jsou také až příliš sympatičtí, nelze je brát jako skutečně zlé nebo nebezpečné. Michael Douglas a Kathleen Turner kdysi ve stejných rolích vypadali jako dva vzteklí psi, kteří se chtějí roztrhat na kusy, zde se rány zasazují spíše tiše a nenápadně, zato rovnou duše.
Režisér Jay Roach a scenárista Tony McNamara vytvořili jedovatou satiru o manželství jako bitevním poli genderových rolí, chvíli jde zase o melancholické drama o dvou lidech, kteří se někde po cestě ztratili sami sobě.Režisér Jay Roach a scenárista Tony McNamara vytvořili jedovatou satiru o manželství jako bitevním poli genderových rolí, chvíli jde zase o melancholické drama o dvou lidech, kteří se někde po cestě ztratili sami sobě. Film si dává na čas ukázat Thea a Ivy v době, kdy jejich vztah ještě fungoval, a tak se k samotné „válce“ dostáváme až mnohem později. Zda je to plus nebo mínus záleží na tom, jestli toužíte po hysterických hádkách nesmiřitelných nepřátel, nebo budete tiše fandit hlavním hrdinům, že k sobě nějak najdou cestu. I když herecky si tihle dva nic nedarují, rozhodně nevstoupí do historie filmu jako ikonická romantická dvojice, a to Roseovým ubírá na emocionálním dopadu. Vedlejší postavy mají sice sympatické a netradiční tváře (Andy Samberg, Kate McKinnon), ale běh filmu spíše narušují. Opravdu oceníme snad jen brutální právničku v podání Allison Janney.
Pod povrchem černého humoru se Roseovi ptají na něco nepříjemně osobního: nakolik jsou naše vztahy skutečně o lásce, a nakolik o tom, že se chceme vidět v očích druhého jako vítězové? Když jeden z partnerů roste, druhý se může cítit menší, když se jeden zlomí, druhý se často musí stát silnější, a někdy v nás ten druhý probudí démony, o kterých jsme nevěděli, že uvnitř nás jsou. Theo a Ivy nás nutí přemýšlet, jestli dokážeme sdílet radost i bolest, a jestli vůbec známe sami sebe, když se životní role otočí vzhůru nohama. Milujete černé komedie, které se někdy až bolestivě blíží realitě? Dokážete se bavit bravurními hereckými výkony, i když postavy vypouštějí z úst výroky, které vás bodají do srdce, protože přináší pár nepříjemně pravdivých postřehů o vztazích i lidech jako takových? Možná je největším poselstvím filmu to, že se nemění jen vztahy, měníme se my sami. A někdy se po letech probudíme vedle někoho cizího, jen abychom zjistili, že tím cizincem jsme se stali my.
Nezáleží na kráse domova, když ho sdílíte s někým, koho nesnášíte.
Ženy nic nezapomínají a jen máloco odpouští.
O některých párech si říkáte, proč jsou vlastně spolu, a často ani ony neznají odpověď.
Roseovi / The Roses
Milujete černé komedie, které se někdy až bolestivě blíží realitě? Dokážete se bavit bravurními hereckými výkony, i když postavy vypouštějí z úst výroky, které vás bodají do srdce, protože přináší pár nepříjemně pravdivých postřehů o vztazích i lidech jako takových? Možná je největším poselstvím filmu to, že se nemění jen vztahy, měníme se my sami. A někdy se po letech probudíme vedle někoho cizího, jen abychom zjistili, že tím cizincem jsme se stali my.
- Hodnocení
