Přitom by stačilo jen trochu komunikace.
A všechny problémy by se hned snadněji vyřešily. No, ale taky by pak film neměl žádnou zápletku. Jak už to v hororech bývá, tak by stačilo, aby spolu postavy správně komunikovaly a řekly si hned na rovinu, jak se věci mají. Místo toho ale před sebou tají klíčové informace (ať už z jakýchkoliv šlechetných důvodů) a jsme tam, kde jsme.
Kdeže tedy jsme? Ocitáme se v roce 1986 a slavní lovci duchů a milovníci nadpřirozena, Ed a Lorraine Warrenovi, už kariéru démonologů pověsili na dobře posvěcený hřebík a těší se zaslouženého důchodu. Jejich odpočinek však nemá dlouhého trvání a zajímavý případ si je brzy najde. Doslova. Spletitým způsobem se dostávají k rodině Smurlových, kterou terorizuje cosi zlovolné a velice nebezpečné… A to něco má hodně blízko i k Edovi a Lorraine. Není náhoda, že si je tenhle případ vyhledal, je s nimi (a především jejich dcerou Judy) totiž propojený víc, než tušili.
Režisér Michael Chaves a scenáristé Ian Goldberg, Richard Naing a David Leslie Johnson-McGoldrick se zaměřují hlavně na Warrenovi, kteří stojí v centru celého dění. A to je jedině dobře, protože Warrenovi patří k těm světlejším částem celé téhle filmové série, kam patří snímky V zajetí démonů, V zajetí démonů 2, V zajetí démonů 3: Na ďáblův příkaz, Annabelle, Annabelle 2: Zrození zla, Annabelle 3, Sestra, Sestra II nebo La Llorona: Prokletá žena. Diváky baví sledovat jejich životy nejen díky jejich představitelům, ale také proto, že jsou obě ústřední postavy opravdu kvalitně napsány, mají hloubku a jejich charaktery si prošly ve filmové sérii určitým vývojem.
Na druhé straně je tu však rodina, u které v domě straší. Jsou to ale jen prostředníci, pro další vyprávění příběhu našich protagonistů. S rodinou bohužel netrávíme tolik času, kolik bychom si přáli a jejich postavy nejsou absolutně rozvinuté. Jedná se zkrátka o jednorozměrné charaktery, které klidně mohly být zkopírované z předchozích snímků.
Ve všech dílech V zajetí démonů nějakým způsobem figuruje nevšedně a až komicky početná (minimálně 6členná) rodina, které začne strašit v domě, ale z jednoho nebo druhého důvodu se odtud nechtějí přestěhovat (tady je aspoň vysvětleno, že si to nemůžou dovolit). Sourozenci se hádají, dělají si navzájem naschvály a v domě panuje obecně chaos, ale jen do chvíle, než je začne terorizovat démon nebo duch (nebo obojí), pak se rodina semkne a po přežití šíleného hororu jsou si blíž než kdy dřív. A z děsivého domu se ani pro prožitém teroru neplánují přestěhovat.
Tohle mohl být popis prvního, druhého i čtvrtého V zajetí démonů (jen trojka se trochu liší). Scénář je zkrátka v některých ohledech jak přes kopírák a nepřináší nic objevného, čím by nějak zaujal. Ne, tvůrci tu spoléhají na ohrané prvky z předchozích snímků a vlastně na ně docela tlačí. Z finálního dílu přímo čiší nostalgie, která občas hraničí s patosem (především třeba parádní přehlídka cameí na svatbě Judy a Tonyho). Chaves sází na jistotu a drží se osvědčeného formátu, který v některých ohledech uspívá, ale v jiných by potřeboval trochu oživit.
A to doslova. Dobré tři čtvrtiny ze 132minutové stopáže se na plátně nic moc neděje – postavy vyšetřují podivné jevy, jsou pronásledované démony a zažívají hororové výjevy (ale neříkají si o ničem z toho). Film celkově postrádá jakoukoliv dynamiku a všechno se odehrává jaksi zpomaleně a unaveně. Děj je díky tomu opravdu hodně statický a divák většinu času netrpělivě vyčkává, aby se už sakra začalo něco dít.
No, a pak to přijde. Zhruba v poslední třetině začíná napínavá, šíleně vypjatá a opravdu přehnaně vyhrocená akce. Nábytek létá vzduchem, ústřední démon konečně ukazuje hrdinům, kdo je tady pán (tak trochu) a každá z postav až tragikomickým způsobem bojuje o život. To, do jaké míry Chaves vyhrotil dramatičnost celé akce je skutečně šílené a mírně řečeno na hraně. Ubírá to na serióznosti celé situace a dělá jí ještě méně uvěřitelnou, než ve skutečnosti je.
Kde se první dva snímky ze série držely při zemi a působily věrohodně, díky čemuž byly tak dobré a skutečně děsivé, tam zabíhá čtvrtý díl do absurdna, ze kterého se už těžko vyhrabe. A nezachrání to ani citace na začátku, že se jedná o film inspirovaný údajně skutečnými události (v tomhle případě je však inspirovaný opravdu velmi volně).
Za pochvalu však stojí vizuály, které jsou jako vždy povedené a kvalitně zpracované. A nejde pouze o CGI a efekty, ale i o tu praktickou stránku, zejména pak masky a make-up jednotlivých démonů a duchů, díky kterým má snímek tu správnou atmosféru. Povedené jsou z větší části i lekačky, které jsou sice předvídatelné, ale stejně drží diváka ve správně nepříjemném napětí.
Z vizuální stránky je potřeba také zmínit práci kamery, která je tu taková všelijaká – snaží se o záběry ze zajímavých úhlů a nabídne nám i ojedinělý ostrý točivý záběr, po kterém se nám akorát tak začne točit v hlavě a vytáhne nás to z děje. Podivné jsou občas i střihy kamery, které spojují nenavazující scény. Několikrát se tak přesouváme z vypjaté hororové scény náhlým strohým střihem k záběru na rodinnou pohodu.
Nedílnou součástí je i hudební doprovod, o který se postaral Benjamin Wallfisch. Ten má na kontě filmy To a To Kapitola 2, takže k hororům má blízko. Je ale znát, že to není Joseph Bishara, který se podílel na hudbě většiny snímků ze série a uměl ve svých skladbách vystihnout jejich podstatu a podtrhnout ji. Za to Wallfischův doprovod sice atmosféru dobře doplňuje, ale jen stěží si z něj budeme po zhlédnutí něco pamatovat.
Největším plusem tu jsou Vera Farmiga a Patrick Wilson.Největším plusem tu však jsou Vera Farmiga a Patrick Wilson. Ti jsou stálice této hororové série a je jasné proč – podávají výrazné a stabilní výkony, své postavy si už osvojili a dávají jim hloubku a charakter. Zkrátka nás je baví sledovat a na plátně jim to navíc společně opravdu funguje. Zbytek obsazení už však není tak silný ani výrazný, i když se snaží, ale bohužel jejich postavám nedává scénář dostatek prostoru se rozvíjet a herci nemají moc s čím pracovat (kromě neustále se obměňujících vyděšených výrazů).
V závěru se čtvrté pokračování V zajetí démonů nachází v mírném průměru a nelze moc hovořit o tom, že by se oblíbená série dočkala zaslouženého finále (byť se o to Chaves snažil). Nejde sice o vyloženě špatný film a v porovnání s ostatními současnými horory jde o jedno z kvalitnějších děl. Ale v porovnání s ostatními filmy z této série nabízí to slabší – nenadchne především ohraná premisa, rozvleklý děj, nepropracované vedlejší postavy a přehnaně vyhrocená závěrečná akce. Podívanou tak nezachrání ani povedené vizuály, kvalitní efekty nebo výkony Farmigy a Wilsona.
Ve dřezu je hrozně velký pavouk!
Dáš si se mnou čaj, děvčátko?
Tenhle úsměv mě naučil Pennywise!
V zajetí démonů 4: Poslední rituály / The Conjuring: Last Rites
V závěru se čtvrté pokračování V zajetí démonů nachází v mírném průměru a nelze moc hovořit o tom, že by se oblíbená série dočkala zaslouženého finále (byť se o to Chaves snažil). Nejde sice o vyloženě špatný film a v porovnání s ostatními současnými horory jde o jedno z kvalitnějších děl. Ale v porovnání s ostatními filmy z této série nabízí to slabší – nenadchne především ohraná premisa, rozvleklý děj, nepropracované vedlejší postavy a přehnaně vyhrocená závěrečná akce. Podívanou tak nezachrání ani povedené vizuály, kvalitní efekty nebo výkony Farmigy a Wilsona.
- Hodnocení
