Divergence / Divergent – recenze

„Vybrali jste si. Teď si vybereme my z vás.“
 
 
 
Jak už to tak ve filmech či knihách s postapokalyptickou tématikou bývá, svět se musel vypořádat s nějakou hrůznou katastrofou, která téměř zničila lidstvo. V případě Divergence to byla válka. Obyvatelé bývalého Chicaga jsou rozděleni do pěti frakcí – Odevzdanost, Neohroženost, Sečtělost, Mírumilovnost a Upřímnost. Ideály jednotlivých frakcí musí jejich obyvatelé bez odporu do puntíku nejen plnit, ale i je žít. V šestnácti letech mají možnost volby, zda zůstanou ve své rodné skupině, nebo se stanou přeběhlíky. Pokud nejste schopni zapadnout, máte docela vážný problém. Buď jste zlikvidováni, nebo odstaveni na okraj společnosti.

Audio-vizuální zpracování je podstatně uhlazenější a o mnoho plošší.Jak asi většina z vás tuší, film Divergence vznikl na základě stejnojmenného knižního bestselleru spisovatelky Veroniky Rothové, kterého se po celém světě prodalo na miliony kusů. Nerada bych podrobně rozebírala rozdíl mezi knihou a filmem, ale zmínila bych jednu věc. Na stránkách tištěné publikace nalezneme o mnoho drsnější příběh, plný krvavých detailů a praskání kostí. I rozdíl mezi jednotlivými frakcemi je daleko markantnější (oblékání, absence fyzického kontaktů v Oddanosti apod.). Audio-vizuální zpracování je ovšem podstatně uhlazenější a o mnoho plošší.

Filozofie, že se svět dělí podle toho, co je považováno pro lidstvo nejprospěšnější – odevzdanost, neohroženost, sečtělost, mírumilovnost či upřímnost, je zajímavá, ale značně nedotažená. S rozdělením na „kasty“ ve filmech odehrávajících se v budoucnosti jsme se již setkali a rozhodně to není naposled, ale většinou se snaží alespoň trochu obstojně vysvětlit, proč to tak je. Divergence se o to nepokouší. Prostě byla válka, někdo to vymyslel a na víc se neptejte.

I když hlavní myšlenka trochu pokulhává, má Divergence co nabídnout. Junkie XL se postaral o velmi povedený hudební doprovod. Ouška se tedy mají na co těšit, ale bude to tak i s očima? Vzhled Chicaga budoucnosti či základny Neohrožených určitě potěší. Stejně tak noční bojovka částečně zasazená do bývalého zábavního parku s dominantou v podobě Ruského kola či nebezpečný průlet městem. Shailene Woodley, představitelka hlavní ženské hrdinky Tris, má rozhodně také co nabídnout. Působí zároveň křehce, ale i nebojácně. Doslova cítíte její vnitřní rozpolcenost, kterou umí vyjádřit i pouhým očním kontaktem. Drsňáci Čtyřka (Theo James) a Eric (Jai Courtney) naplňují, co od jejich postav očekáváme – nebezpečný hezounek s něžnou duší a prohnaný sadista, který rád trhá bezbranným tvorům nožičky. Prostě standard.

Divergence je řazena do kategorií sci-fi, akční, dobrodružný a romantický film. Určit, jaký díl je věnovaný jednotlivým žánrům dost dobře nelze, ale většina z nás zřejmě očekává více akce, než jí skutečně dostaneme. Třeba ale budeme uspokojeni v dalších dílech načaté trilogie.

I když nás v kině (či později doma na DVD) čeká více jak dvě hodiny dlouhá podívaná, ubíhá vyprávění poměrně rychle. Postupně sledujeme cestu „Škroba“ (tak se říká přeběhlíkům z Oddanosti), která započne a prakticky i skončí zkouškou, která ovlivní život nejen jí, ale i celé společnosti. Trochu zamrzí, že co dělalo knihu zajímavou (drsnost, striktní uniformita, absence citu…), bylo standardizováno a na plátno se tak dostává verze vhodná pro všechny věkové kategorie.
 
 

U této tatérky je radost nechat se zkrášlit.

Večeře při svíčkách může, ale i nemusí být romantická.

Koho z nás si budou slečny lepit na zdi pokojíčků?