Na hraně zítřka / Edge of Tomorrow – recenze

Opakování je matka moudrosti.
 
 
 
Jsou filmy, na které se prostě strašně těšíte, a pak jste neskonale zklamáni. Na hraně zítřka naštěstí není ten případ. Režisér Doug Liman (Mr. & Mrs. Smith, Jumper, Fair Game) nám naservíroval podívanou, u které se budeme zkrátka bavit.

Podplukovník Bill Cage (Tom Cruise) má dokonalý projev, který dokáže motivovat miliony lidí téměř k čemukoliv. Ovšem jeho vyřídilka nezmění nic na faktu, že je srab, který nesnáší pohled na krev. Když se jeho nadřízení rozhodnou poslat ho do bitvy, není dvakrát nadšen a snaží se vykroutit, co mu síly stačí. To se mu bohužel/bohudík nepodaří a my tak můžeme sledovat nezkušeného vojáka v boji s mimozemským nepřítelem, a to znovu, znovu a znovu. Řízením osudu se Cage ocitá v časové smyčce a je jedinou šancí, jak vyhrát válku a zachránit Zemi.

Nemusíme mít strach, že se zacyklíme v nudném kolotoči návratů. Opakování téhož dne stále dokola není na filmovém plátně novinkou, setkat se s touto atrakcí jsme se mohli například nejen ve snímku Zdrojový kód, ale i v celé řadě seriálů. Důležité je poprat se s touto situací tak, aby nenudila a vytěžit z ní maximum. A to se tvůrcům Na hraně zítřka skutečně podařilo. První den prožíváme s Cagem podrobněji, než ty ostatní, je potřeba alespoň trochu se seznámit se všemi postavami. Ostatní návraty jsou kratší, ale i tak úderné a ukazují nám přesně to, co potřebujeme vidět, abychom se pobavili a dozvěděli, co je podstatné. Nemusíme mít tak strach, že se zacyklíme v nudném kolotoči návratů. Děj svižně ubíhá kupředu až k závěru, který je jak z části očekávatelný, tak překvapivý. Rozhodně ale neurazí, naopak otevírá prostor k diskuzi.

Tomu Cruisovi je sice vyčítáno jeho fanatické vyznávání Scientologické víry, nechat se mu musí jedno, je to vynikající herec. Jeho podplukovník Cage projde úžasným vývojem od namyšleného „hovádka na facku“ až po ostříleného a odvážného vojáka. Fandíme mu, věříme mu a náramně se s ním bavíme. Perfektně mu sekunduje i Emily Blunt jako Olověná mrcha Rita. Její tvrdost a nepřístupnost působí skutečně, a i jako nelítostná vojanda je proklatě sexy.

Film Na hraně zítřka se sice zasekl v čase, ale šlape jako švýcarské hodinky. Vše je nám servírováno přesně v tu správnou dobu, aby ani na chvíli nezakolísala naše pozornost. Dostaneme akci, humor i odhalování tajemství Mimiků a nebude nám ani trochu vadit, vydat se na cestu znovu. Ba právě naopak, budeme se těšit na návrat na základnu Heathrow.
 
 

Kdo by odolal rozkazům této četařky?

Co jsem to včera jenom pil?

Někdo vede válku v zákopech, druhý využívá vliv médií.