Magický hlas rebelky – recenze

Marta 89.
 
 
 
Mocnou srdeční záležitostí se může stát nový dokument Olgy Sommerové, de facto nástupce Věry 68. Od sportu jsme se posunuli k hudbě, ale stále poznáváme silné ženy, ochotné bojovat s normalizační realitou. Formát nejspíš ničím nepřekvapí, zato obsah vás bude čím dál tím víc fascinovat.

Marta Kubišová disponuje talentem, jenž uchvacoval davy a mohl tak zasáhnout společnost. Jako vypravěčce vlastního životního příběhu k ní budeme cítit sympatie o to víc, když předvede svou nezpochybnitelně vřelou povahou v záběrech se svou dcerou Kateřinou nebo mnoha spolupracovníky a přáteli (Iva Janžurová, Jaroslav Hutka, Václav Neckář a mnoho dalších).

Sommerová propojila bohatý materiál dobových záznamů s nadhledem přítomnosti. Sommerová propojila bohatý materiál dobových záznamů, ať už z kultury a zábavy, nebo z politiky, s nadhledem přítomnosti. Zpěvaččina vytrvalost k tomu ještě přidává nastíněný osudový boj, pro svou hrdinku pochopitelně nesnadný. Svým hlasem mohla sice národ uhranout, ale zákaz činnosti ji zbavil této vrcholné životní realizace a změnil ji v důležitou osobnost disentu a později symbol těch největších změn.

Jak z povahy věci vyplývá, je hodina a půl prakticky napěchovaná hagiografií a nadšené i tragické vzpomínky jsou vůbec poskládány stejným způsobem, jako většina dokumentů, které jste o celebritách mohli vidět na obrazovkách České televize, kam ostatně Magický hlas rebelky přirozeně patří. Jenže obměňovat žánr není nikdy nutností, pokud nás nezačne otravovat nastavovaná kaše. Naštěstí, jak zkušená dokumentaristka chápe a umí podtrhnout, každý člověk je originál a musí dostat příležitost se přirozeným způsobem rozpovídat o svých dávných zážitcích a pocitech. Odpovídající prostor k tomu poskytuje jak Kubišové, tak mnohým jejím známým.

Poutavé líčení vypravěčů nám totiž minulost připomíná víc než tucet historických ukázek. Z hlasů chartistů nezní jen demonstrace příkoří, neboť především vypovídají o umění zachovat si rozum v absurdní době. A v neposlední řadě vyzdvihuje snímek perly kultury představované báječnými songy, jichž si můžeme, nehledě na jakoukoliv dočasnou perzekuci, svobodně užívat a ještě k nim přidal chytlavou píseň Život není pes, zpívanou v duetu s Anetou Langerovou. Působí jako vtipná tečka za mnoha předchozími kusy, ilustrujícími mnohdy nevlídnou historii.

Důležitost těchto životopisných svědectví nám již teď musí být zřejmá. Vysvětlují nám, že mnohé slavné osobnosti si zaslouží svou popularitu nejen za vrozené nadání a dřinu vloženou do jeho rozvoje, ale i za sílu duchu, již dokáží investovat ku pomoci své zemi a vyššímu zájmu.
 
 

„A nyní  k naší verzi It´s Raining Men… „

Husák nešetřil ani panenky.

„Nastrčená sousedka začala hlásit i fízlovská poznávací čísla…“