Fízlové, hajzlové / Wrong Cops – recenze

Jak by asi vypadala policie v Kocourkově?
 
 
 
Pokud je francouzský režisér Quentin Dupiex na něco hrdý, tak je to odvaha natočit film s prostinkou stylizací a herci, jimž musel předat minimum instrukcí. Komedii Fízlové, hajzlové se bohužel statečnost nevyplácí a její humor zaostává i za tou nejtupější anekdotou o „cajtech“.

Pro policistu Dukea (Mike Burnham) je prodávání drog často tím nejmenším, do čeho se namočí. Jeho kolega De Luca (Eric Wareheim) zneužívá autority k pokusům o sexuální obtěžování civilistek. Policistka Holmes (Arden Myrin) nedělá čest svému jmenovci Sherlockovi, nýbrž naplňuje stereotypy o svém zaměstnání i blond barvě vlasů. Rough (Eric Judor) se pokouší prorazit v hudebním průmyslu, navzdory tomu, co si o jeho pokusech všichni myslí. Stupidita této party je v jejím revíru největším nepřítelem pořádku a vůbec logického života.

Pouze své postavy jakoby nechává nacvičovat vystoupení.Přitom Dupiex nevyužívá možnosti napsat kolem nich kompaktní scénář. Pouze své postavy jakoby nechává nacvičovat vystoupení do hypotetického silvestrovského pořadu, v němž, jak se zdá, improvizuje i on sám. Nabízelo by se vystavět hned několik subplotů, nicméně nakonec je vše odvozeno od příběhu, který začne, když Duke pověří špinavou prací svého kolegu Sushinea (Steve Little). Ve spojitostech, které by nás ani nenapadly, je karikována tvrdá machistická kultura policie s její přirozenou blízkostí světu zločinu.

Fungovalo by to daleko líp, kdyby režisér nezdůrazňoval amatérskou povahu tvorby a pokusil se brát situace vážněji, čímž by vtipům přidal na razanci. Svébytnosti přitom docílil svou beatovou hudbou. Jelikož je tento svět Quentinovi blízký, dokázal do filmu dostat i samotného Marilyna Mansona. Sice se to zprvu nezdá, ale jeho David Dolores Frank je nakonec klíčový pro děj.

Zhruba v polovině začíná snímek dávat smysl, možná i kvůli tomu, že částečně oceníme jeho absurdity a zvlášť v posledních dvaceti minutách na nás dolehne cynismus celé té přehlídky hlouposti. Nepochybně zažijeme hodně legrace. Bohužel však také cítíme, jak se krajní neinteligence postav mění v naši vlastní otupělost.
 
 

Přinesl časopis vzácnou fotku chytrého poldy?

„Zakopej ho! Je už ze 75 % mrtvý!“

„Já ti ukážu, co je dobrá hudba…“