Kód Enigmy / The Imitation Game – recenze

Osm oscarových nominací? To se přece musí vidět!
 
 
 
Příběhy „podle skutečných událostí“ musíme vždy brát s trochou nadhledu, ale pokud jsme ochotni přijmout je jako lehce subjektivní hrdinské vyprávění a ne historický dokument, užijeme si snímek o prolomení kódu Enigmy od začátku do konce. Skvělé herecké obsazení a výrazný melodický soundtrack jsou celou hrstí třešniček na dortu.

Geniální matematik a kryptoanalytik Alan Turing…Geniální matematik a kryptoanalytik Alan Turing (Benedict Cumberbatch) se za 2. světové války podílel na “intelektuálním boji” proti Německu. I když víme, jak to všechno dopadlo, stále nás příběh drží v příjemném napětí. Děj má více fází, skáče někdy do Turingova dospívání, jindy do poválečného období, protože ani prolomením kódu nic nekončí a vyvstává nutnost utajení tohoto faktu. V této části je bohužel vyprávění přehnaně zbrklé a strohé.

Cumberbatch nemusí být všem po chuti, ale jeho skromné hraní se na autisticky působícího génia hodí a v posledních letech jsou takoví anti-hrdinové miláčky diváků. Na vysokém IQ zkombinovaném s absencí sociálních dovedností jsou založeny třeba kultovní seriály Teorie velkého třesku nebo Dr. House.

Zklame nás trochu předvídatelná postava Johna (Allen Leech), avšak uhrančivý Matthew Goode nebo Mark Strong nenechají Cumberbatche slíznout všechnu smetanu. Stejně tak možná až příliš chytrá postava Joan Clarke (Keira Knightley), jenž je sice v příběhu plném mužů příjemným oživením, ale některé pasáže s ní působí až příliš pohádkově. Herecký výraz Keiry je vyspělejší než dříve, takže se jí místy daří střízlivostí zachránit příliš melodramatické scény.

I tak je její závěrečný proslov dojemnou a příjemnou tečkou vyprávění, aneb “jak si velké postavy historie málokdy uvědomují svoji důležitost”. Britové si idealistickým vykreslením Turinga i jeho schopností nejspíš chtěli vynahradit jeho nezáviděníhodný konec zapříčiněný nastavením hodnot tehdejší konzervativní společnosti.

Kód Enigmy si ani nehraje na skromný počin, jedná se bezpochyby o velkolepý film založený na příběhu skutečného “hrdiny”, který zavání nadcházející sezónou oscarového šílenství. Tvůrci museli děj mírně přikrášlovat, ale snažili se odvést práci tak, aby nadchli a neurazili. Dokáže zaujmout, pobavit, chytit za srdce, a nějaký ten pátek nám v paměti zůstane. Stejně tak úžasná, snadno rozpoznatelná hudba, kterou má na svědomí Alexandre Desplat a vysloužil si tak jednu z osmi oscarových nominací tohoto snímku. Kdo má alespoň minimální toleranci vůči kýči a přehnaným zásluhám hlavního hrdiny, ten si tento snímek prostě nesmí nechat uniknout.

Ideální pro diváky, kteří chtějí sledovat působivý a spíše “ukecaný” film s atmosférou války, avšak nestojí o pohled na zkrvavené pahýly v blátivých zákopech. Velmi slušně zpracované a brilantně zahrané, zároveň připomínající smutný fakt, že ani vědomí, že člověk napomohl ukončení druhé světové, mu nijak neulehčí životní utrpení.
 
 

„Už jsem ji požádal o ruku. Teď asi není nejlepší doba jí oznámit, že jsem gay.“

Všichni myslí na Enigmu, jen Mark Strong na svou přehazovačku.

S takovým počítačem nikdo nepočítal.