Divočina / Wild – recenze

Někdy, když ztratíme botu, je nejlepší zahodit i tu druhou.
 
 
 
Asi by člověk běžně nečekal, že bude fandit ženě, která si hojně užívala tvrdých drog a podváděla manžela při každé příležitosti, ale i tenhle příběh má svůj začátek. A pro každého z nás, kdo už měl někdy v životě chuť se na všechno vykašlat a prchnout někam do lesů, nebo prostě už nevěděl jak dál, bude 115 minut s tímto filmem naprosto očistný zážitek. Jeho hrdinka není výjimečná, neměla velké sny, nerozluštila válečnou šifru či teorii černých děr, ani nebojovala s teroristy. Prostě ztratila člověka, kterého milovala, a potom udělala celou řadu špatných životních rozhodnutí. Ale jednoho dne se vydala na cestu.

Nemůže tuhle cestu vzdát, stejně jako život.Na letošním předávání Oscarů jsme se setkali s více životopisnými filmy než obvykle a Divočina není výjimkou. Reese Witherspoon se ukáže v mnoha polohách, nikoho nenechá na pochybách, že si nominaci za nejlepší herečku v hlavní roli zasloužila. Snímek podle stejnojmenné autobiografie Cheryl Strayedové nás přivádí na Pacifik Crest Trail, nejnáročnější stezku USA, vedoucí od mexické hranice až po tu kanadskou. Cheryl se na ni vydává bez jakýchkoli zkušeností a s malými botami, ale o to větší krosnou – zvanou Monstrum – kterou má plnou zbytečností. A nevzdává se ani, když jí nefunguje vařič, dojde jí jídlo, voda, nebo znenadání nasněží. Nemůže tuhle cestu vzdát, stejně jako život.

Celý snímek stojí na hlavní hrdince, ale nechybí drama, neboť paradoxně bývají její setkání s lidmi děsivější, než ta s neúprosnými přírodními živly. A pokud se zrovna nic neděje, ponoříme se s Cheryl do její minulosti, která ji do hor vyhnala. Před bolestí ze smrti milované matky se snažila unikat do světa drog i nezávazného sexu, ale pomůže jí až tříměsíční túra o samotě jen s vlastními myšlenkami. Scénář Nicka Hornbyho se bezpochyby vyvedl, i když příběh není zrovna překvapivý, a pro mužské diváky může být přece jen moc „holčičí“.

I bez hlubokého filozofování nás tento snímek donutí se pořádně zamyslet. Někdy, když ztratíme botu, je nejlepší zahodit i tu druhou. A když přijdeme o nejdůležitější osobu ve svém životě, je možná jedinou cestou, jak jít dál, zbavit se i toho mála co nám zbylo. Ale hlavně, hlavně se nikdy nezastavovat.

Vynikající Reese Witherspoon uprostřed nehostinné přírody se snaží vyrovnat se svou minulostí. Její dobrodružná cesta je poučná a osvobozující i pro diváka. Zasněnou atmosféru dokonale dokresluje melodie Simona a Garfunkela, a nechybí ani brutální humor. Inspirující Divočina o hledání vnitřní síly určitě stojí za vidění.
 
 

V některých chvílích budeme Cheryl závidět.

„Dlouho jsem se nesprchovala, tak se vykoupu tady.“

„Proč jsem si vzala tolik kondomů? Na ty ponožky v sandálech nesbalím ani medvěda.“