Vybíjená – recenze

V novém filmu Nikolaeva se sešla skoro celá televizní Partička.
 
 
 
V hlavních rolích Michal Suchánek (Tom) s Richardem Genzerem (Skipy) a k tomu Ondřej Sokol (Jeff), nerozluční kamarádi ze střední školy, jejichž životy osud svedl dohromady, a tak i v mírně pokročilém věku spolu stále sdílí domácnost jak nezodpovědní studentíci. Jaké to je, když se sejdou spolužáci ze střední školy po letech na školním srazu, si není těžké představit. Vzpomíná se na společně strávené roky, vytahují se historky a lumpárny, tajná zamilování i velké lásky. Děkujme, že se motiv školního srazu nezvrhl v psychologickou polévku, kde by si svá srdíčka vylívali zahořklí nespokojení čtyřicátníci, co se předhánějí v tom, čí život je ten nejzajímavější a nejnaplněnější, a kdo to dotáhl nejdál.

Každá postava ze třídy má své náctileté i postarší já.Protože se jedná o film plný vzpomínek, zvolil Nikolaev cestu flashbacků a po celý snímek se opakovaně vrací do minulosti. Kvůli tomu má každá postava ze třídy své náctileté i postarší já. Nutno dodat, že třeba Simona Krainová a Linda Bartošová, které ztvárnily roli třídní krásky Evy Šálkové, jakoby si z oka vypadly. Ostatně ani další hlavní aktéři (např. míněné trio- v mladším podání – Václav Matějovský (Jeff), Michal Šášinka (Skipy) a Jakub Burýšek (Tom) se nemají za co stydět. Důležitou roli sehrálo i duo Simona Babčáková a Johana Vašková (mladá Hujerová), jejichž velký nos byl předmětem výsměchu už od dob střední školy.

Předlohou scénáře byla stejnojmenná kniha Vybíjená, kterou napsal Michal Vieweg a na filmové adaptaci se zároveň aktivně podílel. Film by se bez zaváhání dal nazvat klasickou českou oddechovkou, kterých se za posledních deset, patnáct let, natočilo víc, než by dva spočítali na všech prstech. Ovšem zájem publika o takový formát a humor, zdá se být bezedným, a on ve skutečnosti vlastně zas tak moc neurazí, a někdy se i zasmějete, ale pořád to je na stejný „brdo“. Problémy a trapasy, se kterými se každý dokáže snadno ztotožnit. Situace, které pokud jsme nezažili my, tak je určitě zažil někdo z našich kamarádů. Žádná z nich ale není nic nového. Prostě se staly, stále se dějí a opakují.

Tím, že se jedná o tématiku školního srazu a hraje tam Suchánek, člověk si často vzpomene na Sněženky a machry, ale co je vybíjená v porovnání s lyžařským kurzem.? Stejně jako problém velkého nosu řešila Babčáková už v Nestydovi, tak hláška: „Víš, jak to mají hezký holky těžký?“, jakoby se zdála povědomou.

Další snímek určený pro typického českého diváka už nemá moc možností, čím ještě překvapit, nicméně v dlouhých zimních večerech jistě rád poslouží svou společností.
 
 

Berany, berany, duc…

„Malá“ Krainová a „malej“ Sokol

Trojka k pohledání