Poutník – nejlepší příběh Paula Coelha / Não Pare na Pista – recenze

Cesta Paula Coelha k literárním úspěchům byla mnohem náročnější než osudy jeho postav.
 
 
 
Životní příběh jednoho z celosvětově nejúspěšnějších spisovatelů, Paula Coelha, je bouřlivý a dramatický. Je vyprávěním o duši umělce, který celý život tráví hledáním, ať už sebe, lásky, či smyslu života… A svou moudrost předává dál ve svých knihách. Předtím však prožil nešťastné mládí pod vlivem autoritativního otce, pobyty v blázinci i léčbu elektrošoky, experimenty s drogami, lásky, i zradu od přátel, a hlavně dlouho cestu ke splnění svého snu, stát se spisovatelem.

Je to jednoduše rozervaný umělec se vším všudy.I když je ve vyšším věku mnohem klidnější díky úspěšné kariéře a po boku životní partnerky, stále je impulzivní a mění plány z minuty na minutu, aby se znovu pokoušel najít něco, co mu zrovna v životě schází. Je to jednoduše rozervaný umělec se vším všudy.

Snímek neustále skáče mezi různými obdobími Coelhova života, aniž by nám tím přinášel větší pochopení nebo umělecký prožitek. Smutným problémem je, že časté skoky od „současného“ Coelha zpět ke zdeptanému mladíkovi a poté k podivnému ufologovi znemožňují naladit se na hrdinův aktuální životní přístup. Než si zvykneme na situaci, většinou už příběh pouteče dál a těžko si můžeme vychutnat emoce daných scén. Dramatické výjevy plné vášně v nás nedokážou dostatečně rozproudit krev. Na nezvyklé tempo snímku nejsme z hollywoodských snímků zrovna zvyklí.

Vyrovnanost prostupující Coelhovy knihy nemá s jeho životem moc společného, snad až v posledních letech, ale z těch moc nespatříme. Konec je totiž nešťastně zbrklý. Vlastně se nic nedovíme o jeho životě spisovatele, jak ho změnil úspěch či sláva, jak se vyvíjel vztah s manželkou. Tyto linie jsou utnuty jen strohými vysvětlivkami na závěr snímku. Takto složitý životní příběh, zpracovaný navíc zpřeházeně, by vyžadoval propracovanější scénář a celkově jednodušší, ale poctivější uchopení.

Film chce být životopisem i uměleckým dílem, a to vzhledem k pojetí a komplikovanosti Coelhova osudu dopadlo jako zmatený příběh a neutěšený celek. Snaha vyjádřit hluboké myšlenky byla pojata celkem povrchně a tak se ani ona nesetkává s úspěchem. Některé pasáže jsou velmi chaotické, třeba přijetí do sekty, jsou to přímo výkřiky do prázdna: Těžko chápeme, jak si máme danou situaci vyložit, nebo jak to dopadlo. Po zhlédnutí dvouhodinového filmu by asi nezodpovězených otázek nemělo být tolik.

Příběh Coelhova života to sice je, ale bohužel se neřadí mezi jeho nejlepší. Pro fanoušky tohoto spisovatele jde určitě o zajímavou sondu do jeho velmi dobrodružných osudů, dají se vyzdvihnout i herecké výkony a kamera, ale jako celek snímek nezvládá vytvořit zajímavou atmosféru a udržet diváka alespoň trochu zorientovaného.
 
 

Na cestě k sebepoznání.

70. léta, to byla párty.

A tohle se stává dětem, které odmlouvají tatínkovi.