Humr / The Lobster – recenze

Předstírat, že něco cítíme, je snazší, než dělat, že nic necítíme.
 
 
 
David se po dvanácti letech rozešel s manželkou. Ve Městě není povoleno žít o samotě, proto se vydává do Hotelu, kde bude mít 45 dní na to, aby si našel partnerku. Pokud se mu to povede, společně se přestěhují do části pro páry a budou se připravovat na návrat do Města. Když neuspěje, podstoupí přeměnu ve vybrané zvíře. David (Colin Farrell) si zvolil humra.

Děj snímku se odehrává v paralelním světě, každý člověk musí nosit potvrzení toto, že žije v páru. Jinak ho čeká deportace do Hotelu, kde panují tvrdé podmínky. Všichni nosí stejné oblečení, je zavedený tvrdý režim dne, platí přísný zákaz masturbace a všichni jsou stimulováni, aby našli co nejdříve svůj protějšek. Získat pár dní k dobru mohou, když „uloví“ některého ze Samotářů, kteří žijí mimo systém a ukrývají se v Lese. Jejich komunita podléhá naprosto opačným, mnohdy přísnějším podmínkám.

Ale co když se nedokážeme ztotožnit ani s jedním způsobem života?Celý film, jakkoliv působí jako obraz světa budoucnosti, čerpá ze současnosti. Nabízí nám naprosto nekonvenční milostný příběh, v němž figurují obyčejní lidé, kteří nechtějí vybočovat ze společnosti. Sledujeme absurdní lidské jednání jako výsledek touhy neustále udržovat vztah ve snaze nevypadat jako neschopný soužití v lidské společnosti. Stejně jako se všichni v Hotelu snaží hledat spřízněnou duši, se kterou by měli něco společného, i v reálném životě se setkáváme se zklamáním při hledání partnera vedle takzvaných singles, co upřednostňují svobodný život bez závazků. Ale co když se nedokážeme ztotožnit ani s jedním způsobem života?

Svou polarizací světa v kombinaci s honičkami v temných irských lesích, kde se natáčelo, občas Humr působí jako film pro teenagery, kde proti sobě bojuje dobro a zlo. Jen v Lese nedokážeme říct, komu fandit. Po zhlédnutí snímku můžeme mít pocit, že bychom jej potřebovali vidět ještě dvakrát, abychom jej plně pochopili, některé pasáže jsou nedotažené do konce.

Kromě Davida neznáme jméno žádné postavy ani jejich minulost, a ačkoliv je David hlavním protagonistou, příběh vypráví krátkozraká žena z Lesa (Rachel Weisz), se kterou se setkáváme až v pokročilé fázi děje. Zajímavé je, že tomu tak bylo i při natáčení, které probíhalo téměř chronologicky.

Celkově je Humr dílem, na které jen tak nezapomeneme, zanechává nutkání k zamyšlení nad společností, ve které žijeme. Z vizuálního hlediska snímek zaujme naturalistickým pohledem, herci mají minimální líčení a působí přirozeně, k čemuž v originálním znění přispívá i fakt, že všichni účinkující mluví se svým vlastním přízvukem.

Humr je první anglický mluvený snímek řeckého režiséra a scenáristy Yorgose Lanthimose. Na scénáři spolupracoval s Eftimisem Filippou, společně mají za sebou celovečerní drama Špičák, nominované v roce 2011 na Oscara za nejlepší zahraniční film. Humr, který měl světovou premiéru na podzim 2015, získal Cenu poroty na Mezinárodním filmovém festivalu v Cannes.
 
 

Kterou vyzvat k tanci a dostat se z Hotelu?

Hlavně utéct z Lesa.

Spolu, sami, tajně.