Taxi 121 – recenze

Nepovedený thriller / nepovedené melodrama.

 
 
Celovečerní debut Dana Pánka Taxi 121 je tak trochu popletený film. I přes avizovaný thriller je většinou spíše milostným dramatem, ve kterém dobrácký Filip Tomsa coby opak archetypu taxikáře, svou ostentativní bezelstností diváka mírně rozčiluje. V první polovině se stále opakují stejné věci, manželský stereotyp, vyděšená žena, která se bojí vraha, hodný taxikář, který se vraha nebojí, spokojení pasažéři, banální dialogy, prostě táhlá nuda.

Tenhle, pro příběh téměř nedůležitý blok, který film spíše nastavuje, je nabourán příchodem padoucha. Konečně začíná jízda, mohlo by se zdát. Bohužel se řidič ve své poslední hodince neubrání řadě sentimentálních flashbacků, takže z boje o život se nám stává spíše boj o duševní zdraví, kde nevíme, co se děje ve skutečnosti, co je vzpomínka na minulost a co se zasněnému Filipu Tomsovi jenom zdálo.

Ostatně věcí, které nám nebudou štymovat je celá řada.Jestli něco začne budit naděje na snímek s prvky thrilleru, tak je to postava vraha, věrně zahraná Dušanem Sitkem, jehož vzezření a mluvený projev k této roli hodí. Co k této roli nesedí, jsou zbytečné, rádoby filosofické monology, které, jakoby se snažily dodat jeho konání nějaký motiv. Ten jaksi není moc jasný. Ostatně věcí, které nám nebudou štymovat je celá řada.

Nakonec i Filip Tomsa, se pro svou postavu, tak jak je napsaná, hodí. Kdo není příliš přesvědčivý ve svém počínání je manželka taxikáře, ztvárněná Lenkou Zahradnickou. Je to částečně i kamerou, která její emocionálně vypjaté chvilky plné smutných grimas zabírá tak dlouho, až jsou nevěrohodné a trochu směšné. Také dlouhých a mírně děsivých pohledů do kamery nás mohli tvůrci ušetřit.

Celé Taxi 121 působí jako emoční kaší nastavený díl televizní kriminálky, kterému chybí zkušenost jejich výrobců a znalost některých teoretických základů. Ty se obvykle tvůrcům dostanou pod kůži na filmových školách, jejichž absence, podle slov spoluautorky scénáře nebránila Danu Pánkovi natočit celovečerní film, „protože je umí nahradit talentem“.
 
 

Ochotný taxikář si se svými pasažéry dobře rozumí.

 
 

Dlouhé pohledy do kamery působí až děsivě.

 
 

Nakonec ani náš hrdina neunikne smrti… Nebo?

 
 

35%

Taxi 121

Celé Taxi 121 působí jako emoční kaší nastavený díl televizní kriminálky, kterému chybí zkušenost jejich výrobců a znalost některých teoretických základů. V první polovině se stále opakují stejné věci, manželský stereotyp, vyděšená žena, která se bojí vraha, hodný taxikář, který se vraha nebojí, spokojení pasažéři, banální dialogy, prostě táhlá nuda. Tenhle, pro příběh téměř nedůležitý blok, který film spíše nastavuje, je nabourán příchodem padoucha. Konečně začíná jízda, mohlo by se zdát....

• Hodnocení