Recenze: Invalida je solidní černá komedie, která však až příliš moc spoléhá na přisprostlý humor

S tímhle vozíčkářem není radno si zahrávat.

Trpí totiž výbuchy vzteků a nebojí se vzít věci (především zbraně) do svých údržbářských rukou. Když najdou policisté opravdu šokující scénu ve zpustošeném muzeu, je na Gabovi, aby vyšetřujícím detektivům dopodrobna převyprávěl události, které vedly k tomuto masakru. V centru jejich dění je Laco Hunder, kterého opustí rodina a postihne nešťastná nehoda, jež ho připoutá na vozík. Laco je však připraven získat si svou rodinu zpět a pomstít se těm, kteří ho přivedli do jeho invalidního stavu. A zmínili jsme už, že trpí výbuchy vzteku? Tohle nemůže dopadnout dobře.

Tak se představuje tahle slovenská černá komedie a nejnovější snímek režiséra Jonáše Karáska (Kandidát) a scenáristy Tomáše Dušičky (O zakletém králi a odvážném Martinovi). Ti nabízí poměrně záživnou podívanou, která rozhodně nenudí. Karásek a Dušička dali dohromady příběh odehrávající se v 90. letech, který čerpá ze skutečných událostí, které se na Slovensku v tomto desetiletí skutečně odehrály, což dodává snímku jakési grády. Děj sám o sobě tak upoutá pozornost a má spád, i když jeho vývoj je poměrně předvídatelný a nenabízí žádné hlubší rozuzlení – jedná se však o současnou česko-slovenskou komedii, tak od toho ani nelze více očekávat. A z toho hlediska Invalida vlastně docela příjemně překvapí – humor není vždy neúprosně přihlouplý a ve většině případů i baví (za zmínku stojí například oblečení Godlovi postavy jakožto Roma do nacistické uniformy).

Postavy nepřetržitě nadávají a klejí, takže téměř každé druhý výraz je sprostý.Kde však kvalita snímku trochu upadá, je neustálé využívání sprostých slov. Postavy nepřetržitě nadávají a klejí, takže téměř každé druhý výraz je sprostý. Ze začátku to až zas tak nevadí, ale po nějaké době už to přestává být rádoby vtipné a spíše to irituje. Humor založený na obscénních slovech zkrátka není důstojný a nebaví tak, jak tvůrci pravděpodobně zamýšleli. To, že protagonisté pořád nadávají není nijak důvtipné, a spíše to snižuje úroveň celé podívané.

Tu však naštěstí trochu vyzdvihují herci a jejich výkony. Především pak Gregor Hološka a Zdeněk Godla, kteří odvádí kvalitní práci a podávají solidní výkony. Hološka a Godla si navíc na plátně nesmírně dobře rozumí a tvoří povedenou dvojku, které to nečekané a nepravděpodobné přátelství prostě věříme. Veškerá jejich interakce působí přirozeně a jejich postavy nás baví sledovat.

V neposlední řadě stojí za zmínku i prostředí 90. let, ve kterých se děj odehrává. To tvůrci dotvářejí autentickými kostýmy, rekvizitami i hudebním doprovodem. Divák má skutečně pocit, že se octil na konci minulého století. Tvůrcům také budiž k dobru, že se nesnaží (jako jiné dobové snímky odehrávající se v 80./90. letech) navodit žádnou nostalgii za tímto desetiletím – naopak, zobrazují jeho stinné stránky – gangy, politickou mafii a zacházení s romskou menšinou.

V závěru je Invalida poměrně solidní černou komedií, kterou naši slovenští kolegové ukázali, že to jde, když se chce. Nejde sice o nic převratného, ale příběh baví, humor není většinu času křečovitý a postavy jsou dobře vykreslené a mají i jakousi hloubku. Hlavními taháky jsou bezesporu hlavní hrdinové v podání Hološky a Godly, kteří si zkrátka na plátně dobře rozumí. Potěší i atmosféra devadesátek, která je autenticky vykreslená, a to bez naivní nostalgie. Kdyby však ve snímku bylo o něco málo sprostých slov, tak by šlo o něco kvalitnější podívanou.

Dobrý den, poprosil bych jednu pizzu s ananasem.

Je tady někde bezbariérový přístup?

Tak, na co se dneska večer podíváme?