Pátá loď / Piata loď – recenze

Dětská hra na rodinu trochu jinak.
 
 
 
Desetiletá Jarka žije v chudé domácnosti s maminkou a babičkou, kde se o ní nikdo příliš nestará. Její máma nechce být máma a babička je příliš stará a nemocná na to, aby něco podnikla. Jednoho dne však nachází útěchu v podobě dvou batolat, která se jí dostanou do péče po sledu nečekaných událostí. Začne se o ně sama ve své skrýši potají starat. Přidá se k ní i kamarád Kristián, a tak spolu utvoří takovou malou celkem netradiční rodinku. Rodinu, kterou Jarka nikdy neměla a teď si jí vysnila. Vytvoří si svůj vlastní svět, ve kterém začnou žít a pomalu zapomínat na realitu.

O režii (a částečně i scénář) se postarala Iveta Grófová. Pro slovenskou režisérku to je druhý celovečerní film, tím prvním je snímek Až do města Aš. Grófová se tentokrát inspirovala stejnojmennou knihou Moniky Kompaníkové, která je napsaná na námět skutečné události. Zfilmovat takový příběh, navíc s dětmi v hlavních rolích, se může zdát složité, Grofóvé se to podařilo se vkusem a citem. Vypráví příběh z pohledu dětí, který je však seriózní a naláká spíše dospělé publikum.

Velkou zásluhu na kvalitě filmu msjí i samotní herci. Velkou zásluhu na kvalitě filmu msjí i samotní herci. Příběh je specifický tím, že dvě hlavní postavy, které nesou celý děj, jsou děti. Proto bylo pro tvůrce důležité najít ty správné představitele, kteří by dokázali unést celý děj. To se jim podařilo. Hlavní hrdinku Jarku si zahrála Vanessa Szamuhelová. Pro Vanessu to byla první filmová role, což na jejím výkonu nebylo poznat. Působila téměř profesionálně a emocionální scény a situace, které by normálně dítě v reálném životě nemuselo zvládat, zahrála přesvědčivě a s lehkostí, mohlo by se zdát. Je skoro jisté, že z ní jednoho dne bude velká hvězda. Jejího kamaráda Kristiána si zahrál Matúš Bačišin. Stejně jako pro Vanessu to bylo velké poprvé i pro Matúše. I když jeho role byla o něco méně náročná než ta Vanessy, stejně se ukázal jako talentovaný mladý herec, kterého jistě v budoucnu čeká ještě spousta rolí. Ve vedlejších úlohách se jako maminka Jarky objevila Katarína Kamencová a jako babička česká herečka Johanna Tesařová.

Rodinné drama je specifické i tím, kde se odehrává, a to v opuštěné zahradní chatce. Zde zakotví mladí hrdinové jako v přístavu a žijí tu se svojí malou rodinkou. Kamera si skvěle pohrála s promítáním příběhu z dětského úhlu pohledu. Pomáhá tak divákům vcítit se do rolí dvou protagonistů a pochopit, jak myslí děti.

Pátá loď je příběh, který ukazuje svět dospělých tak, jak je viděn očima dětí. Jde tu vlastně o trochu drastičtější obdobu dětské hry na rodinu, kdy jsou do ní vtáhnuty i životy dvou batolat. Je to příběh o dívce, která si vytvoří rodinu, jakou si vždy přála. Mohlo by se zdát, že když jsou hlavními postavami dvě děti, tak je to vlastně film určen pro mladé publikum, ale ani zdaleka tomu tak není. Pátá loď je drama se světlými chvilkami, které pochopí spíš dospělí. Snímek by ale ani z daleka nebyl tak dobrý, nebýt dvou hlavních hrdinů a jejich představitelů. Dva mladí nováčci se ukázali jako skvělý výběr tvůrců, kteří si můžou zatleskat. Vanessa i Matúš se ukázali jako talentovaní herci, na jejichž výkonech je založený celý film. Jsou přesvědčiví, emocionální, profesionální, ale především jsou to pořád jen děti, a to je nakonec to nejdůležitější, protože o tom Pátá loď je.
 
 

Nebojte se, já se o vás postarám.

Kuk, to je ale zázrak, co?

Když si rodina vyjde na výlet.