Recenze: Hurvínek a kouzelné muzeum

Plynulost animace je slušná, jenže zadrhává děj…
 
 
 
Oblíbené postavy Spejbla a Hurvínka už nejsou loutky, zde se proměnily v animované človíčky, kteří si s loutkami hrají. Podoba je však stále jasně patrná a k dokonalosti nemůžou chybět ani typické hlasy. Jedním z nich je i Helena Štáchová, která na dokončený film už kouká z dabérského nebe.

Příběh se snaží být univerzální, aby oslovil i v zahraniční distribuci.Příběh se snaží být univerzální, aby oslovil i v zahraniční distribuci, ale tím se trochu vzdaluje zase nám a klasickým příběhům Spejbla a Hurvínka, jak je známe. Charaktery se nezměnily: Hurvínek je zlobivý rošťák, který například celou noc „paří“ hru na počítači. Spejbl naříká a lamentuje, že ho syn neposlouchá. Na celovečerní film by to ale nestačilo. Proto se Hurvínek s Máničkou ocitají v muzeu loutek, které je určeno k demolici od zlého starosty (celkem zábavná postava, která se bohužel jen mihne).

Hurvínek nalezne tajemný disk, něco jako ovladač, díky kterému může ovládat a oživovat loutky, ty si ale zároveň žijí i vlastním životem, což není moc logické. Do toho přichází nechápavý taťulda, aby se se synáčkem donekonečna dohadoval. V tuto chvíli se děj zastaví a sledujeme jen nesmyslné scénky, přetahování o disk, hašteření… Není to zábavné, ale spíše vyčerpávající, frustrující a otravné.

Až mnohem později přichází na scénu postava, o které jsme od začátku věděli, že se zase objeví: starý Pán loutek, který přišel o rozum a chce ovládnout celé město. Pohádku tenhle nepřítel konečně trochu oživí a něco smysluplného se tam děje. I když ne vždy to má opravdu smysl: zloduch má v jednu chvíli schopnosti, které později zase pozbývá, a neustále se s Hurvínkem přetahuje o disk, o němž vůbec nikdo (ani tvůrci) nemá přesně tušení, jak funguje, kdo ho má mít a proč… Postavy se chovají zvláštně, příběh se většinou jen tak nějak odehrává, aniž by na tom měly nějakou zásluhu. Například Mánička nemá za celou dobu skoro žádnou úlohu, vždy jen přihlíží a je spíše jen do počtu.

Animace je na dobré úrovni, její povedenost nás až překvapí. Stále se ale najdou některé klasické chyby, třeba že nesouhlasí poměr velikosti postav, nebo je v pozadí nějaká postava/předmět, v další scéně zmizí ze záběru, pak se zase objeví, a podobně. Co tu ale skřípe nejvíc, je jasně příběh, a ten sebehezčí animace nezachrání.

Spejbla a Hurvínka znají celé generace jakou loutky. Jak mohou fungovat v animovaném filmu? Je to něco jiného a prostě musíme přistoupit na jejich hru, ale už nápad převádět typické loutkové postavy na něco jiného je trochu zvláštní. Opravdovým kamenem úrazu je pak příběh, který je neoriginální, nezábavný a pořádně potrápí nejen dospělé, ale bohužel i děti.
 
 

Takhle se možná budou v kině tvářit i diváci,

… nebo takhle.

Z chování postav se někdy budete chytat za hlavu.